 |
| Čechral korunám stromů rozpažené větve |
do kraje kolem přilétl podivný vládce: Měl bohatý šat vyšívaný zlatem a rudou perletí a své bohatství rozhazoval okolím.
Zpíval si větrnou písničku, čechral korunám stromů rozpažené větve a trávě pročesával stébla jedno po druhém stébla jako uličník.
Bavilo ho to všechno pro divokost své povahy. K tomu si trhal plody nejenom ze stromů až zůstávaly nahé...
Tráva unaveně začala zavadat a listí strhané vírem tance se začalo kroutit do usychání.
Přicházel chlad. Podivnému vládci se přestalo líbit tohle usínající království, proto se rozlétl dál. Milosrdná zima se schoulila k nahé zemi a nastlala na ni bělostného peří.
Byl čas jít spát...