 |
| Jenom jediná, bledá a krásná dívka zůstala zvědavě hledět do té krásy. |
SNĚHURKA
...to vám ale uběhlo času, že už ho nikdo nespočítá. Bylo to totiž tak pradávno, že všude na světě byla jen zima a ledLidé, kteří v té době žili neznali slunce a světlo.
Až jednou...
...Do ledového království nakouklo slunce. Postupně rozhrnulo svými paprsky tmoucí tmu , a jakoby vytvořilo prvotní zrcadlo.
Do jeho záře vstoupilo bílé jiskření a celé nebe tím hned zezlátlo.
Lidé, polekáni světlem se utíkali skrýt do jeskyně.
Jenom jediná, bledá a krásná dívka zůstala zvědavě hledět do té krásy.
Slunce jí oslovilo a jí studem zčervenaly líčka. Také její dosud havranovité vlasy začaly prokvétat zlatem.
Slunce jí tělo obléklo tělo do zelené sukénky a ona celá se roztančila.
I požádalo jí Slunce o ruku;
Zvědaví lidé se začali rozhlížet po té nevídané kráse. Dostala jméno Pampeliška.
Nikdo už si nevzpomene, kdo jí prvně pojmenoval.
Tak také poté dala Pampeliška spolu se Sluncem lidem teplo a světlo. Zima se pod jejich dotekem začala rozpadat, až nebyla než prameny vody, které se roztekly krajinou. A kolkolem se rozeselo plno dětí, podbělíčků.
Tak šel čas.
Jenomže; Slunce je veliký poutník. Putuje světem od východu do východu; Občas zmešká čas, a to se vkrade do krajiny posedlá zima. Vše umoří.
Chudák pampeliška čeká a čeká,ať se jí milý vrátí, až zavadne, zatáhne se pod zem.
Zakletá princezna, kterou dnes předběhnou nejdříve její zvědavé děti....
A přesto je jich rok od roku víc a víc.
A kdo byla ta dívka, která se oddala Sluníčku? No přeci Sněhurka!