Jarní pohádka o slepičce a kohoutkovi. #O dvorečku domečku kohoutkovi a slepičce

Kde jsou ty kuřátka?
Kdo to ví?
Málo kdo z dětí odpoví, v slepičárně...

Bylo, nebylo - bývávalo tomu tak že na každém dvorečku u každého domečku pyšně chodil kohoutek, který měl své slepičky a vždycky s jarem kolem nich běhalo plno zlatých děťátek - kuřátek vylíhlých ze zlatých vajíček, které pozlatily první kvítky pampelišek...
Kde jsou ty kuřátka?
Kdo to ví?
Málo kdo z dětí odpoví, v slepičárně...
Kde to je?
Voda je vzala?
Lidé zbourali!
Jak tohle uslyšel kohoutek vzal svou milovanou slepičku a vydali se do světa, daleko od lidí.
Jestli je potkáte, pozdravte je hezky a povězte jim, že se těšíme, až budou mít hodně zlatých děťátek (kuřátek), že přijdou opět na náš dvorek.
Uděláme jim všem ten nejvoňavější posed! (hřad).

Poznámka: hřad, bidýlko je místo pro slepičí spánek, někdy slepičky i kohoutek hřadují na stromě jako ptáci...


 #O dvorečku domečku kohoutkovi a slepičce,