 |
| Osiření stromu jsem poslední jablko |
(česání)
Na opuštěné houpačce dovádí vítr.
Nahoru, dolů, nahoru, dolů….
Odráží se od větví jabloně a kouř z páleného listí ho
z vedlejší zahrady vyhání zpět.
Nahoru, dolů, nahoru, dolů….
Odráží se od větví jabloně a kouř z páleného listí ho
z vedlejší zahrady vyhání zpět.
Při této bláznivé pouti rozhýbal větve staré jabloně
a krupobití jablek padá do rozcuchané trávy.
Dříve, než zavoní po zemi, se většina z nich
skutálí do úžlabiny k tyčkovému plotu …
a krupobití jablek padá do rozcuchané trávy.
Dříve, než zavoní po zemi, se většina z nich
skutálí do úžlabiny k tyčkovému plotu …
A tam čekají na
Čísi ruku Čísi koš Čísi ústa
Čísi ruku Čísi koš Čísi ústa
A ta, co zůstanou bez povšimnutí ležet, si zahrada
připraví svůj náhrdelník na blížící se podzimní
karneval
připraví svůj náhrdelník na blížící se podzimní
karneval
Z nové sbírky Petra Flejberka „Neklamná znamení“