Horko a hic. Voda a stín lesa. Kapradiny a mýtina. Jdeme na houby brzo po ránu jen co slunce vyjde.....les horko pohltí!

Tam je voda i stín... jen brzo po ránu...  (od pavel kysela)

Fotografů je moc, až je to příliš nudné. Tahají si triko, ovšem jen majetnicky. Mohou se pochlubit jen balastem. Neradi sdílí. Bojí se i o své nepovedené fotosvětlomazanice. Fuj na strejdu!

Pavel je jiný. Pracovitý a zapálený do věci. Ten jeho oheň kouká ze všech fotografií. Skromnost a sdílení dělá mu gloriolu.
Pavel po fotografiích nečmárá. Jména hloupých na všech sloupích. Pavel svou práci sdílí. A tak se nejlépe a trvale prezentuje.

Jeho práce hoří citem a je tedy originální a nezaměnitelná. Pozná se mezi balastem fotomazalů na první pohled!