U moře. Jordánsko. Milované moře, moře vytoužené, moře, moře a na nic nemyslet!

Mořský záliv - Jordánsko

Byl to výdech moře, malátný a znělý,
hlas moře tenkrát v podvečer .... Ten den
nechtěl zemřít a v útesu rozechvělý
zlatými spáry zůstal zachycen.

Ale moře svou sílu v klíně mělo
a potom i slunce jak na pyšném loži
smočilo ve vlnách pozlacené čelo,
v uhlíku opálu rozpuštěné hoří.

Pro mé bolavé tělo zubožené
pro mou duši drásanou smutkem let
pro mé zkřehlé srdce poraněné

pro můj nahořklý a unavený let ...
Milované moře, moře vytoužené,
moře, moře a na nic nemyslet!

Machado skoro před sto lety napsal tento sonet a já ho už snad taky skoro před sto lety přeložila.

Petra Diotalevi Adámková sociální sítě