Sluneční dar si hýčkáme často s fotografií |
Světlo, jas, zář, třpyt, paprsek (zrak) to jsou pozitivní impulsy pro život kolem nás...
Primárně se jedná o fyzikální vlastnost, sluneční aktivitu. Existuje zde bohatá škála variant konstituovaných derivací (světlo, světelný, svítit, zář, jasný, třpytit se) nebo kompozit (slunojas, slunolesklý, slunotřpytně,...) poskytujících zejména v krásné literatuře kýžená významová odstínění. Na tomto základě se tvoří slovní spojení (slunce – jasné, světlé, zářící, zářivé, nebo sluneční – jas, paprsek, světlo, zář, záření) a ustálená přirovnání (svítit / zářit jako slunce). Přímo od slova slunce jsou odvozeny výrazy prosluněný, oslnit, výsluní, apod.
Přenesených významů spojených se slunečním světlem je mnoho a mají většinou pozitivní význam. Můžeme rozlišit následující významové okruhy:
Krása – sluneční jas, záře, krajina zalitá sluncem, slunný den.
Sláva – „slunce slávy“ (sluneční světlo při veřejných oslavách),
Naděje – východ slunce, úsvit, „vzešlo slunce svobody“, vítězství. Můžeme sem zařadit i pořekadlo „pro jedno kvítí slunce nesvítí, kde trvání sluneční aktivity dává naději na „uzdravení se“ ze zklamaného milostného vztahu. Zapadající slunce se naopak spojuje se zmarem a ztrátou nadějí.
Svoboda – slunce svobody. Svobody se mnohdy dovolávají ti, kteří jsou, ať už v jakémkoli smyslu, uvězněni. Slunce je v takovém případě spojováno s volným prostorem pod širým nebem.
Štěstí, radost, láska – slunce štěstí. Lexikální tvar „slunný“ přímo vyjadřuje významy veselosti, štěstí, radosti, podobně též zdrobnělina sluníčko.
Do této skupiny se dají zařadit frazémy „zářit jako sluníčko (jásat)“, „nejdražší bytost pod sluncem“, „být něčím sluníčkem někoho“ (např. dítě je naše sluníčko), ztotožňující slunce / sluníčko jednoznačně s pozitivními významy a frazém „být nejšťastnější (člověk) pod sluncem / na světě“. Ten ztotožňuje představu slunce s příjemným, šťastným životem.
Úsměv, smích – „usměvavé slunce“. Přirovnání „usmívat se jako sluníčko“ vyjadřuje optimismus, dobromyslnost povahy, mít velmi milý, příjemný úsměv.
Negativní významy mají slova jako zaslepit (fyzicky i mentálně), oslepit, ozářit.
Ve významu poznání se uplatňují výrazy jako ozřejmit, vyjasnit, objasnit, osvětlit (nějaký problém, svoje stanovisko), nebo pojem osvícenost (duševní, rozumová vyspělost, vzdělanost, moudrost, rozvaha).
Z barev se k slunci pojí nejčastěji zlatá (zlaté slunce), méně již žlutá. K slunci se často přiřazují odstíny červené barvy – purpurová, brunátná. Červánky objevující se při východu nebo západu slunce by samy vydaly na samostatnou kapitolu.
Bledé světlo se váže většinou k měsíci nebo ke hvězdám, pokud se nejedná o zimní (mrazivé, chladné) nebo podzimní slunce.