NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANKA

 Jedna z nejkrásnějších pohádek Zdeňka Trošky. Vtipná, nenásilná, plná lásky a odvahy. Opravdu nádherná pohádka.

Nejlepší pohádka. Škoda, že takoví čerti pokušitelé neexistují i v našem reálném světě...

ČERT rozdělá oheň...

Už vidím ty komentáře zdejších dětí...

 "To je ta nejlepší pohádka na světě". 

Do nejlepší pohádky to má sakra daleko, ale na tu dnešní bídu, to je nadprůměrná pohádka. Je to sice vykrádačka s Čerty nejsou žerty, ale zase by někdo mohl říci, že Čerty vykrádají Čertového švagra.  Hlavní duo mě moc nebavilo. Piškula je takový nemastný neslaný. Na hlavního hrdinu je slabý. Přehraje ho snad každý. Užívala jsem si čerta Matěje. Adamczyk skvělý, ta role mu sedla jak hrnec na p*del a jeho kuchtička Mariánka byla taky velice dobře napsaná i ztvárněná .

Lábus, Langmajer taky super. Vadil mi Sokol, ale nejspíš to bude tím, že toho je už všude až moc. Pohádka má velice krásné lokace, děj má spád, člověk se u toho nenudí. Je tady to opět známé a stokrát pravdivé peníze a moc kazí charakter člověka a jak málo stačí, aby i poctivý člověk zapomněl na to, že kdysi neměl nic a stal se úplně někým jiným. Kdo nemá nic, nic nepotřebuje.  A kdo chce moc, nemívá nic.

  Je to pohádka, takže to musí dopadnout dobře. Aby se opět vrátil onen na zem, musí ztratit všechno. Samotné peklo, tak to zde bylo vyobrazeno jako místo, kam by se nikdo z nás určitě dostat nechtěl.  A líbilo se mi , že pro to , aby se člověk dostal až do samotného vroucího kotle v pekle je zapotřebí být opravdu špatným člověkem a ne jen pohádkovým strejdou Skrblíkem, že takový má ještě čas se zachránit. 
Škoda, že takoví čerti pokušitelé neexistují i v našem reálném světě. Příští rok se na to ráda podívám znovu.

Ovšem hitem Vánoc jako Tři Oříšky pro Popelku či mé zmiňované S Čerty nejsou žerty se to nestane.

Jak se ševcem šili čerti....

Jak se ševcem šili čerti....

S čerty nejsou žerty - Česká pohádka

S čerty.....nejsou žerty

Hlavní hrdina chudý mlynářský syn Petr je po smrti svého otce nařčen svou nevlastní matkou Dorotou Máchalovou z krádeže.

 Petr ze mlýna utíká, ale brzy je dopaden a odsouzen k vojenské službě. Před svým odsouzením se setkává s knížecími dcerami – hodnou a skromnou Adélkou a chamtivou Angelinou. Na první pohled se Petrovi zalíbí Angelina, která o něj však nestojí, protože je chudý, ovšem její mladší sestra Adélka se do Petra hned zamiluje.

O její lásce svědčí také píseň, kterou Adélka zpívá vězněnému Petrovi: „Petře, Petříčku, chlapče rozmilý my bychom se k sobě tolik, my bychom se k sobě tolik hodili...“ Jak už to v pohádkách bývá, na špatného člověka se vaří voda v pekelném kotli. Do jedno z takových kotlů má také přijít Petrova macecha Dorota, kterou má do pekla přivést hodný a nezkušený čert Janek. Dorota svou mazaností Jankovi stále uniká, až Janek nakonec přivede do pekla místo zlé Doroty Petrovu hodnou babičku. Janek je vyslán do světa smrtelníků, aby svůj omyl napravil. Nešťastnou náhodou se opilý v hospodě nechá naverbovat do armády. Zde se setkává s Petrem a vzniká tak přátelství mezi smrtelníkem a pekelníkem.

Oba kamarádi chtějí potrestat Petrovu zlou macechu a vysvobodit Petrovu babičku z pekelného zajetí.

Pod hrozbou smrti, která na Petra číhá v pozemském světě, odchází oba do pekla, kde Petr pilně pracuje, za což je Luciferem odměněn a poslán zpět na svět. S sebou si bere babičku, Janka a kouzelný kabát, který svému majiteli dává dukáty. Přátelé se znovu dostávají na zámek, kde už o Petrovi kolují zvěsti, že dává všem tolik dukátů, kolik chtějí. Tato slova zaujmou nejen Angelinu a Dorotu, ale také zámeckého správce, který už dávno knížete okrádá a kuje pikle s Dorotou.

 Petr ihned stoupne Angelině v očích, protože nyní je bohatý, ale on o ni již nestojí. Za ženu by si přál její sestru Adélku. Ovšem Angelina také nezůstane bez ženicha, pro ni si přijede sám vládce pekel. Do pekla se dostává i zbytek hříšníků, kteří mohou být konečně po zásluze potrestáni.

O čertovi z Dalmacie Turcích a zachráněném čertovi

S čerty nebývaly nikdy žerty

S čerty nebývaly v Dalmácii nikdy žerty. Lidé se jich tu opravdu báli. Byli zlí a nebezpeční, skuteční ďáblové. 

Ale přece jen si občas zapamatovali pomoc, které se jim dostalo, a tu pak oplatili.

V jednom zapadlém kraji pásl na poli u jedné malé vesničky chlapec ovce. Pozoroval na cestě člověka a najednou vidí, že se k němu od lesa žene vlk. Zakřičel na toho muže:

„Utíkej, člověče, za tebou je vlk, doběhne tě!“

A ten muž doběhl do vesničky a tam se zachránil.

O několik let později odešel chlapec na vojnu. Ten den, kdy opouštěl svou ves, se mu večer narodil bratr, ale to už se nedozvěděl.

Byla těžká doba, chlapce zajali Turci a v zajetí byl dvacet let. Po těch dvaceti letech utekl a vracel se v noci domů. Cestou přecházel přes jeden kopec, když tu uviděl v dolíku pec, ze které stoupal silný dým. Obrátil se a šel tím směrem. Když sešel dolů, uviděl čerta s deseti čírťaty. Všechna, jak muže spatřila, začala křičet:

„Přišla nám večeře, večeře je tu!“

Ale starý čert je okřikl:

„Mlčte!“ A pozval poutníka k sobě.

Muž tedy došel až k nim, a když se trochu probral z toho strachu, zeptal se ho čert:

„Co bys mi dal, kdybych tě teď odnesl domů?“

A muž, že by mu dal vše, co si bude přát.

„A víš, že včera se ti oženil bratr, který se narodil v den, kdy jsi šel na vojnu, a kterého jsi nikdy neviděl? Toho si vezmu!“

Když spolu vylezli z jámy, čert si muže pořádně prohlédl, poznal ho a povídá mu:

„Víš co? Teď pomohu já tobě. A nebudu za to nic chtít, protože když jsi byl ještě jako malý chlapec se stádem na poli, šel jsem okolo tvé vesnice a ty jsi mě zachránil před vlkem, protože sis myslel, že jsem člověk.“

A za to ho teď čert odnesl domů. Zastavili se před domem, tam všichni slavili svatbu, popíjeli a zpívali. Muž zve čerta dál, ale ten nechtěl, protože mu prý smrdí kříž. Pak čert strčil zkusmo prst do zdi a uvnitř už se všichni perou, mlátí a víno rozlévají, neboť kam čert jen prst strčí, už je mela. Ale muž řekl čertovi:

„Nezpůsob, prosím tě, na svatbě žádnou vraždu!“

Nato čert vyndal prst ze zdi a zmizel. Muž zavolal na otce a matku:

„Dobrý večer, dovolíte mi tu přenocovat?“

„Pustíme tě dál, neznámý cizinče. Kdyby to bylo včera, nepustili bychom.“

A on tam s nimi zůstal dva dny. Třetí den ho už chtějí vyhodit, ale on jim řekl:

„Kampak bych já chodil, vždyť jsem přece váš syn!“

Ale matka už brala do ruky sekeru, aby mu hlavu setla.

„Čí že jsi ty syn?“

On měl kdysi jako dítě na ruce růži, kterou mu matka ovazovala, a zůstala mu po ní jizva. Tak si svlékl košili a povídá:

„Drahá moje maminko, vzpomínáš si, jak jsi mě tady ovazovala, a vidíš tady mou jizvu?“

A tak matka svého syna přece jen poznala a tak se zaradovala, až z toho do mdlob upadla.

S čerty nejsou žerty celý film. Lepší kvalita. Tak to teda ne, peklo není žádnej holubník!

Tak to ne, peklo není žádnej holubník 

Bylo nebylo, dávno nedávno, jedno knížectví. A v něm tenhle mlýn. Rukou pevnou a pracovitou tu vládl mlynář Máchal se svou ženou. Ti měli syna Petra, kluka jak má být. Takhle šťastně a spokojeně by si Máchalovi žili, nebýt toho, že … že se jednomu knížectví zdálo, že se v druhém mají lépe, a to že je příčina, proč se v prvním mají zle. A třetí knížectví počkalo, až se první dvě pobijí. Čtvrté knížectví dělalo totéž, páté se přidalo k třetímu, šesté k čtvrtému a sedmé zbrojilo a čekalo, až jak to dopadne.“ Bylo to, jako kdyby všichni ztratili rozum. Války mezi knížectvími se vlekly celých dlouhých 10 let. Z Petra se stala zatím statný mládenec. Za to jeho tatínkovi sil ubývalo, starostmi a hlavně smutkem, během války totiž zemřela Petrova maminka...

S čerty nejsou žerty - Česká pohádka.

Kdy přijde čert na svět? Jisté je, že každý kluk i holka co se nemyjí časem propadnou peklu, protože se postupně promění v čertiska už na zemi...

Čertova Brána

Kdy přijde čert na svět?

Čert, to je ale vůbec podivný tvor. K tomu, aby mohl na svět musí nejdřív otevřít tu svou pekelnou bránu, což není vůbec jednoduché: Pekelná země je totiž rozestřena pod skalami, takže dostat se ven je hodně, hodně těžké.

Musí se zvednout jeden z těch obřích kamenů.
Není divu, že se jim moc na pozemský svět nechce .

Navíc , v pekle je teplo, vždyť tam protéká ta ohnivá řeka - láva jí říkají; z ní vzniká železo, jak je pevná.
A nemusí se dole mýt, česat; beztak je nikdo nehlídá, všichni jsou stejní ,i čertice...

Jisté je, že každý kluk i holka co se nemyjí časem propadnou peklu, protože se postupně promění v čertiska už na zemi, obrostou špínou, která se změní v srst, nehty v pařáty a dušička zleniví, zakrní, tudíž ji napálí každý zkušený Honza, neboť čert, ten většinou ani těch pět nespočítá.

Vždyť nechodil do školy!

Jiřička příběhy

Nejkrásnější hádanka (2008) - režie: Zdeněk Troška. S čerty nejsou žerty!

Čertova nevěsta

Matěj pracuje u sedláka a miluje jeho dceru Majdalenku.

Lakomý boháč však jejich lásce nepřeje, představuje si pro dceru bohatšího ženicha. Jednou zachrání Matěj bílou holubičku a ta jemu i Majdalence za odměnu daruje kouzelnou jahodu, díky níž oba rozumějí řeči ptáků. A dobře slyší, jak kohout předpoví, že jednou bude sedlák vítat Matěje jako Majdalenčina ženicha.
Zatím se ale mladík ocitne v nemilosti, sedlák ho vyžene a Matěj se dostane až na královský hrad, kde probíhá velká soutěž o ruku princezny Rozmarýnky. Kdo uhodne tři hádanky, stane se jejím ženichem. Matěj je chytrá hlava, hádanky má rád a princezniny úkoly pro něj jsou hračka. O svatbu s princeznou však nestojí, jeho srdce patří Majdalence. Král si chytrého mladíka oblíbí, ale generálovi, dvorní dámě a hofmistrovi je Matěj trnem v oku, zvláště, když se spřátelí se statečným a poctivým vojákem Ondrou, tajně zamilovaným do princezny Rozmarýnky.
Při své další cestě padne Matěj do rukou loupežnického velitele Madlafouse, který jej nutí pomáhat mu v loupežnickém řemesle. Matěj však ukradené zlato rozdá chudým a Madlafous jej nechá zajmout královskými vojáky. Generál, hofmistr a dvorní dáma se konečně dočkali své pomsty. S pomocí Madlafouse vymyslí lest, aby se šikovného chlapce zbavili navždy. A loupežník k tomu nádavkem získá i princezninu ruku. Matěj má však pro strach uděláno a s pomocí kamaráda Ondry odhalí všechny nástrahy. Princezna nakonec pochopí, kdo ji má opravdu rád a díky tomu rozluští i tu „nejkrásnější hádanku". Ale Matěje ještě čeká cesta za milovanou Majdalenkou...

Pozor! Změna. !! Aktualizováno. Hádanka už není k dispozici tak prozatím máme - S čerty nejsou žerty!

O ČERTECH V ČESKU. Představy o podobě čerta se liší. Vždy ale musí mít rohy a špičaté uši.

Brána do pekla

 V Česku jsou desítky míst, která mají ve svém názvu různé skalní útvary, pukliny ve skále 

 nezvykle utvářených skalách, to všechno jsou kořeny různých pověstí s čerty v historii.

Hrad Bezděz Čert se s Pannou Marií vsadil, kdo do rána postaví vyšší horu. Zvítězila Panna Marie a tak vznikl Bezděz. Čerti porážku neunesli, usadili se na hradě a škodili, kde mohli. Naštvaný hradní pán se rozhodl je vypudit a uzavřel s čertem další sázku. Čert opět prohrál, protože nedokázal včas postavit zeď, která by obíhala celý hrad a přilehlé pozemky. Dodnes ale je občas slyšet, jak nasupený čert bloumá po zřícenině hradu.

Brána do pekla pod Houskou Na hradě Houska se to čerty jenom hemží. Pod hradem je totiž vstup do pekla. Aby zjistili, jak to tam vypadá, spustili tam obyvatelé hradu trestance odsouzeného na smrt. Ozval se jenom šílený řev, a když odsouzence vytáhli, byl o desítky let starší a zcela zešedivěl. O tom, co viděl, nechtěl mluvit a po pár dnech zemřel šílenstvím. Často se prý stává, že návštěvníci hradu během prohlídky omdlévají a v okolí se stále dějí divné věci.

Čerti jsou v lese blíže do pekla....

 Hrady Rabí a Švihov na Klatovsku patřili kdysi stejnému majiteli jménem Půta Švihovský. Byl to velmi krutý pán. Sám si užíval, ale své poddané nutil do roboty, tahal z nich obrovské daně atd. Vrchol byl, když na nádvoří Švihova nechal postavit dřevěnou boudu, ve které zorganizoval hostinu pro řemeslníky pracující na stavbě hradu. Aby jim nemusel platit, boudu uprostřed hostiny podpálil. Po zásluze si pro něj přišel čert. Půta dodnes bloudí po hradě v ohnivých plamenech.

Hrad Trosky Koncem 14. století se rozhodl pán Čeněk z Vartenberka postavit nedobytný hrad v severních Čechách. Vybral strategicky velmi příhodné místo. Netušil ale, že přímo pod hradem je vchod do pekla. Každou noc tak vylézala ven čertovská cháska, která ničila, na co přišla, zapalovala i pole, ničila úrodu a ztěžovala práci stavitelům. Nakonec kvůli nim dokonce Čeněk přišel o všechny peníze a musel se hradu zbavit ve prospěch krále Václava IV. Faust z Jizerských hor Na hradě Frýdštejně nedaleko Jablonce nad Nisou se v 18. století čertovi upsal doktor Kittel proto, aby mohl vyléčit všechny nemoci světa. Díky smlouvě s ďáblem měl létající plášť, takže fungoval i jako rychlá záchranka.

Čertovský most z Lanšperku na Žampach Na hradech Lanšperk a Žampach žili rytíři, kteří se měli rádi jako bratři a museli se často vidět. Pozvali tedy čerty, aby mezi oběma hrady postavili most, za což se Lanšperský rytíř zaručil svou duší. Lucifer měl ale podmínku: přes noc, než čerti most dostaví, nesmí zakokrhat kohout. Jeden ale zakokrhal, práce zůstala nedokončena a rozestavěný most se zřítil. Čertova brázda Čert provokoval svatého Prokopa, zakladatele Sázavského kláštera, tak dlouho, dokud se Prokop nenaštval a čerta nezkrotil. Potom ho zapřáhl do pluhu a křížem v ruce ho popoháněl při orání. Tím vznikla tzv. Čertova brázda táhnoucí se od Sázavy přes Kouřim až do Chotouně u Nymburka. Je dlouhá 21 km a na jejím konci je mohyla, která vznikla, když čert oklepával z pluhu hlínu.

Čert v přestrojení

Čert a Káča V Lužanech na Plzeňsku žila svobodná Káča, která byla pro získání manžela ochotna upsat se i ďáblu. Tak se i stalo. Čert přišel na sobotní tancovačku přestrojen za myslivce a Káča se mu upsala. Tancovačka se ovšem zvrhla v bezuzdnou pijatyku, že si prý i čert musel zakrývat oči. Nakonec to nevydržel a z tancovačky odnesl nejenom Káču, ale i všechny ostatní hříšníky.

Čertova kaple Na Opavsku blízko obce Vrchy kdysi mladý dělník Jan Kašpar kácel stromy. Najednou se objevil mladík v myslivecké uniformě (samozřejmě maskovaný čert) a slíbil Kašparovi spoustu peněz, když skočí z vrcholku nejvyšší jedle v okolí. Mladý dřevorubec souhlasil a pustil se do šplhání. Těsně pod vrcholkem uslyšel zvonit polední zvony z nedalekého kostela. I počal se modlit a v tu chvíli se zjevila Panna Marie a pomohla mu otevřít oči a poznat, co je myslivec zač. Kašpar slezl z jedle, po myslivci ani památky. Děkoval tedy Bohu a nakonec i přesvědčil majitele lesa, aby zde nechal postavit kapličku, která stojí dodnes.

Švanda dudák  Dudák Švanda ze Strakonic nikdy nikoho nezarmoutil, stále se smál. Jednou hrál na posvícení v Dražejově tři dny a tři noci v kuse, než vyrazil zpátky domů do Strakonic. Cestou potkal tajemného pána, který mu nabídl skvělý kšeft. Švanda souhlasil a za chvíli už stál v neznámé hospodě a hrál bandě cizích lidí. Jediné, co musel, bylo za každý peníz, který mu hodili do čepice, poděkovat "zdar bratře". Když Švandovi docházel dech, omylem jednou poděkoval "zaplať Pánbůh". V tu ránu všechno zmizelo včetně vydělaných peněz a Švanda se probudil pod stromem s několika oběšenci. Pochopil, že hrál čertům a před peklem ho zachránilo jenom jméno boží. Dudy uložil do kostela za oltář a už nikdy nehrál.

Představy o podobě čerta se liší. Vždy ale musí mít rohy a špičaté uši.


#čert #rohy #peklo #Bubáci, Čerti u nás, Čerti u sousedů, O nepravém a pravém čertu, S čerty nejsou žerty,