 |
| Krakonoš a Trautenberk z Večerníčku |
Krakonošovy námluvy
Je takové pořekadlo, že Pánbůh napeče oplatky každému, ať je boháč nebo chuďas. O tom se mohl přesvědčit i sám Krakonoš. Říká se, že jeho sestra se zamilovala do obyčejného smrtelníka, ale Krakonoš jí nedopřál, aby se stala jeho ženou….a tak jednou….
Jednou Krakonoš na své cestě po horách zabrousil daleko, až do Orlických hor, kterým se tenkrát říkalo Hory Kačenčiny. Velice se nad tím názvem podivoval a dobří lidé mu to rádi objasnili:
„Kačenka je naše princeznička, takové člověčí sluníčko celého našeho kraje, žije na zámku v Hejšovině, je laskavá a dobrá ke všem lidem. Běda tomu, kdo by jí chtěl ublížit!“
Krakonošovi se však pořád nezdálo, jak může být malá holka princeznou, když k vládci hor by se měli lidé chovat s úctou a respektem a také strachem. Rozhodl se tedy Kačenku navštívit. Kačenka ho mile přivítala na svém zámku, pozvala dál a pohostila jej bábovkou jako dávného přítele.
Krakonoš nechtěně propadl kouzlu jejích modrých kukadel, zlatého copu i líbezné tváře. Ani nevěděl, jak se dostal domů.
Od té doby jen myslel na to, jak si vzít Kačenku za ženu.
Ale Kačenka, přesto, že jej uznávala jako velkého vládce hor, za muže jej nechtěla. Vždyť byl pro ni starý, ani trochu se jí nelíbil. Nechtěla si ho však rozhněvat, aby snad neškodil lidu na horách a tak od něj trpělivě přijímala dary. Krakonoš jí splnil všechna přání, která jí jen přes rty přešla, ale nabídku k sňatku odmítala.
Jednoho dne, když už se celý kraj Krakonošovi posmíval, že jeho úsilí nikam nevede, Kačenku unesl na svůj přepychový zámek. Ale Kačenku bohatství neoslnilo a začalo se jí stýskat po kamarádkách. Tak jí jednou Krakonoš přinesl z pole plný koš řepy, že na kterou si ukáže, promění se v kamarádku. Za chvíli se na zámku ozývalo ženské štěbetání, ale Kačenka stále odmítala stát se Krakonošovou ženou. A tak, když se jednou vrátil z pole, řekl Kačence, že našel řepy na celý její pozemský život a že už by se mohla konat svatba.
Kačenka však Krakonoše přelstila posledním přáním, když chtěla, aby ty nové řepy přepočítal. Krakonoš se pustil do počítání, ale nemohl se stále dopočítat, protože ze země vyrážely stále nové řepy a princeznička si mezitím přivolala rychlonohého jelena a utekla před Krakonošovou mocí. Krakonoš si sice obul svoje sedmimílové boty, ale princezničku už nedohnal. Kačenka už byla na svém území, kde už neměl žádnou magickou moc.
Proto se na německé straně hor říká Krakonošovi Rübetzal neboli Řepočet, z toho pak vzniklo české Rýbrcoul.
A tak zůstal Krakonoš napořád už sám.
