POHÁDKA

Pohádka O princezně solimánské (od Karel Čapek) a jak se princezna Zubejda uzdravila.

Filmová Princezna Zubejda na velbloudovi

O princezně solimánské (Devatero pohádek)


Zatímco si to pihovatý Vincek drandil do Hořiček a do Úpice a do Kostelce pro doktory, seděl hronovský doktor u kouzelníka Magiáše a dával pozor, aby se mu neudusil. Aby jim líp uběhlo čekání, zapálil si viržinku a mlčky pokuřoval.

Když už mu to bylo dlouhé, odkašlal a hulil dál. Potom, aby si ukrátil dlouhou chvíli, třikrát zívl a zamrkal. Po nějakém čase prohodil: "Ach jo." Asi za půl hodiny se protáhl v kříži a řekl: "Inu énu." Po nějaké hodince k tomu doložil: "Snad bychom si zatím mohli zahrát v karty. Pane Magiáš, máte tady nějaké karty?"
Kouzelník Magiáš nemohl mluvit, a tož jen zavrtěl hlavou, že ne.
"Nemáte?" bručel hronovský doktor. "To je škoda. A to jste pěkný kouzelník, když ani nemáte karty! To u nás v hospodě dával představení jeden kouzelník, počkejte, jakpak on se jmenoval, nějak jako Navrátil nebo Don Bosko nebo Magorello, tak nějak, a ten vám dělal takové čarodějné kousky s kartami, že byste mrkal. Inu, čarovat se musí umět."

Potom si zapálil novou viržinku a řekl: "Tak když tu nemáte karty, budu vám povídat pohádku o princezně solimánské, aby nám líp utekl čas. Kdybyste tu pohádku náhodou znal, jen řekněte a já hned přestanu. Cililink, začíná se.
Jak známo, za Kavčími horami a Sargasovým mořem jsou Dalamánské ostrovy a za nimi je poušť Šarivari, porostlá hustým lesem, s hlavním cikánským městem Eldorádem; pak se široko daleko prostírá jeden poledník a jedna rovnoběžka a tam hned za řekou, jak se jde přes tu lávku a pak tou pěšinou vlevo, za keřem vrbovým a příkopem lopuchovým se rozkládá velké a mocné sultánství Solimánské. Tak už jste jako doma, že?
V sultánství Solimánském, jak už jméno ukazuje, panoval sultán Solimán. Ten sultán měl jedinou dceru, Zubejda se jmenovala; a ta princezna Zubejda vám z ničeho nic začala marodit a postonávat a pokašlávala, chřadla a hynula a hubla a bledla, truchlila a vzdychala, že bylo žalno se na to podívat. To se rozumí, sultán k ní honem povolal své dvorní čaroděje, zaříkávače, kouzelníky, báby, vědmy, mágy a astrology, mastičkáře a dryáčníky, lazebníky a felčary a kuršmídy, ale žádný z nich nemohl princeznu uzdravit.
Kdyby to bylo u nás, řekl bych, že ta holka trpěla anémií, pleuritidou a bronchiálním katarem; ale v zemi Solimánské není taková vzdělanost a medicína tam není tak pokročilá, aby se tam mohly vyskytovat nemoci s latinskými jmény. To si můžete myslet, jak byl starý sultán zoufalý. Můj ty Monte Kristo, říkal si, tak jsem se těšil, že holka po mně převezme kvetoucí živnost sultánskou, a zatím, chuděra, mně tuhle hasne a skomírá před očima a já jí nemohu pomoci! - A tak zavládl u dvora i v celé zemi Solimánské smutek veliký.
O princezně solimánské

Zatímco si to pihovatý Vincek drandil do Hořiček a do Úpice a do Kostelce pro doktory, seděl hronovský doktor u kouzelníka Magiáše a dával pozor, aby se mu neudusil. Aby jim líp uběhlo čekání, zapálil si viržinku a mlčky pokuřoval.
Když už mu to bylo dlouhé, odkašlal a hulil dál. Potom, aby si ukrátil dlouhou chvíli, třikrát zívl a zamrkal. Po nějakém čase prohodil: "Ach jo." Asi za půl hodiny se protáhl v kříži a řekl: "Inu énu." Po nějaké hodince k tomu doložil: "Snad bychom si zatím mohli zahrát v karty. Pane Magiáš, máte tady nějaké karty?"
Kouzelník Magiáš nemohl mluvit, a tož jen zavrtěl hlavou, že ne.
"Nemáte?" bručel hronovský doktor. "To je škoda. A to jste pěkný kouzelník, když ani nemáte karty! To u nás v hospodě dával představení jeden kouzelník, počkejte, jakpak on se jmenoval, nějak jako Navrátil nebo Don Bosko nebo Magorello, tak nějak, a ten vám dělal takové čarodějné kousky s kartami, že byste mrkal. Inu, čarovat se musí umět."
Potom si zapálil novou viržinku a řekl: "Tak když tu nemáte karty, budu vám povídat pohádku o princezně solimánské, aby nám líp utekl čas. Kdybyste tu pohádku náhodou znal, jen řekněte a já hned přestanu. Cililink, začíná se.
Jak známo, za Kavčími horami a Sargasovým mořem jsou Dalamánské ostrovy a za nimi je poušť Šarivari, porostlá hustým lesem, s hlavním cikánským městem Eldorádem; pak se široko daleko prostírá jeden poledník a jedna rovnoběžka a tam hned za řekou, jak se jde přes tu lávku a pak tou pěšinou vlevo, za keřem vrbovým a příkopem lopuchovým se rozkládá velké a mocné sultánství Solimánské. Tak už jste jako doma, že?
V sultánství Solimánském, jak už jméno ukazuje, panoval sultán Solimán. Ten sultán měl jedinou dceru, Zubejda se jmenovala; a ta princezna Zubejda vám z ničeho nic začala marodit a postonávat a pokašlávala, chřadla a hynula a hubla a bledla, truchlila a vzdychala, že bylo žalno se na to podívat. To se rozumí, sultán k ní honem povolal své dvorní čaroděje, zaříkávače, kouzelníky, báby, vědmy, mágy a astrology, mastičkáře a dryáčníky, lazebníky a felčary a kuršmídy, ale žádný z nich nemohl princeznu uzdravit. Kdyby to bylo u nás, řekl bych, že ta holka trpěla anémií, pleuritidou a bronchiálním katarem; ale v zemi Solimánské není taková vzdělanost a medicína tam není tak pokročilá, aby se tam mohly vyskytovat nemoci s latinskými jmény. To si můžete myslet, jak byl starý sultán zoufalý. Můj ty Monte Kristo, říkal si, tak jsem se těšil, že holka po mně převezme kvetoucí živnost sultánskou, a zatím, chuděra, mně tuhle hasne a skomírá před očima a já jí nemohu pomoci! - A tak zavládl u dvora i v celé zemi Solimánské smutek veliký.
Princezna Zubejda

V tu dobu tam přišel jeden obchodní cestující z Jablonce, nějaký pan Lustig, a když slyšel o té nemocné princezně, povídá: "Měl by k ní pan sultán zavolat doktora od nás, jako z Evropy, protože u nás je medicína pokročilejší; tady máte jenom zaříkávače, kořenáře a kouzelníky, ale u nás, holenku, jsou praví a študovaní doktoři."
Když se o tom dozvěděl sultán Solimán, povolal k sobě toho pana Lustiga, koupil od něho šňůru skleněných perel pro princeznu Zubejdu a pak se ho zeptal: 'Pane Lustig, podle čeho se u vás pozná pravý a študovaný doktor?'
'To je docela lehké,' řekl pan Lustig. 'Pozná se podle toho, že má před jménem Dr. Například Dr Mann, Dr Pelnář a podobně. A když nemá žádné Dr, tak to není študovaný doktor, víme?'
'Aha,' řekl sultán a bohatě obdaroval pana Lustiga sultánkami; víte, to jsou takové dobré hrozinky. A potom poslal do Evropy posly pro doktora. 'Ale to si pamatujte,' kázal jim při loučení, 'že pravý a vyučený doktor je jenom ten, který se začíná slabikou Dr. Jiného mi sem nevoďte, nebo vám uříznu uši i s hlavou. Tak alou!'
Kdybych měl povídat, co všecko ti vyslanci tou dlouhánskou cestou do Evropy zkusili a zažili, to by byla, pane Magiáš, moc dlouhá pohádka. Ale po mnoha a mnoha útrapách se přece jen ti poslové do Evropy dostali a začali hledat doktora pro princeznu Zubejdu.
Tak ten průvod solimánských poslů, takových hromských mameluků s turbany na hlavách a pod nosem s frňousy tlustými a dlouhými jako koňské ocasy, se dal na cestu černým lesem. Šli a šli, až potkali strejdu se sekerou a pilou na rameně.
'Pámbu zdravíčko,' pozdravil je ten strejda.
'Dej to pámbu,' řekli poslové. 'Copak vy, strejčku, jste?'
'Ale,' povídá ten člověk. 'Děkuju za optání. Já jsem jenom drvoštěp.'
Ti pohani zastříhali ušima a pravili: 'Vašnosti, to je jiná. Když vy ráčíte být Dr Voštěp, tak vás máme poprosit, abyste štandopede, šupito a presto šel s námi do země Solimánské. Pan sultán Solimán se nechá pěkně poroučet a uctivě vás zve na svůj dvůr; ale kdybyste se zdráhal nebo se případně zpěčoval, tak vás tam dopravíme násilím, a to vám, blahorodí, říkáme, nepřejte si nás.'
'Ale ale,' divil se ten drvoštěp, 'a co se mnou pan sultán chce?'
'Má pro vás nějakou práci,' řekli poslové.
'Tak to bych šel,' svolil drvoštěp. 'Já totiž, páni, zrovna hledám práci. Abyste věděli, já jsem do práce jako drak.'
Poslové na sebe mrkli a povídali: 'To se nám, vaše slovutnosti, právě hodí.'
'Počkat,' řekl drvoštěp. 'Nejdřív bych chtěl vědět, kolik mně pan sultán za mou práci zaplatí. Já sic nejsem drahorád, ale snad pan sultán není držgrešle.'
Poslové sultána solimánského na to zdvořile odpověděli: 'To nevadí, vašnosti, že neračte být Dr Ahorád - nám je Dr Voštěp stejně vítán; ale co se týče našeho pana sultána Solimána, můžete nám věřit, že on není Dr Žgrešle, nýbrž jenom obyčejný panovník a tyran.'
Loupežník

'Tak je dobře,' pravil drvoštěp. 'A co se týče stravy, tak já při práci jím jako dravec a piju jako dromedár, víme?'
'Učiníme vše, vzácný pane,' ujišťovali ti Solimánci, 'abyste i v tom ohledu byl u nás zcela spokojen.'
Nato dovedli s velkou slávou a úctou drvoštěpa na loď a pluli s ním až do země Solimánské. Když dopluli, vylezl sultán Solimán honem na trůn a kázal je přivést k sobě. Poslové před ním poklekli a ten nejstarší a nejfousatější z nich začal:
'Náš nejmilostivější pane a vládce, kníže všech věřících, pane sultáne Solimáne! Na tvůj vznešený rozkaz jsme se odebrali až na ostrov zvaný Evropa, abychom vyhledali toho nejučenějšího, nejvěhlasnějšího a nejslavnějšího doktora pro princeznu Zubejdu. Tak tady ho máme, pane sultáne. Je to slovutný a světoznámý lékař Dr Voštěp; abyste věděl, jaký je to doktor, tedy do práce je jako Dr Ak, je placen jako Dr Ahorád, jí jako Dr Avec a pije jako Dr Omedár. To jsou totiž, pane sultáne, samí slavní a učení doktoři, z čehož je patrno, že jsme kápli na toho pravého. Hm, hm. Tak to je celkem všecko.'
'Vítám vás, Dr Voštěpe,' řekl sultán Solimán. 'Prosím vás, abyste se šel podívat na mou dceru, princeznu Zubejdu.'
Inu, proč bych nešel, řekl si drvoštěp; sám sultán ho vedl do takové šeré, zastíněné komnaty, vystlané těmi nejkrásnějšími koberci a polštáři a poduškami, a na nich odpočívala princezna Zubejda, bledá jako z vosku, a dřímala.
'A jejej,' povídá drvoštěp soucitně, 'pane sultán, ta vaše holka je nějaká zelinka.'
'To je,' vzdychl sultán.
'Taková nedomrlá,' pravil drvoštěp. 'Drobet jako nanicovatá, že?'
'Ba právě,' přitakal sultán smutně. 'Nic nám nechce jíst.'
'Hubená jako šindel,' řekl drvoštěp. 'Jako věchejtek. A žádnou barvu nemá, pane sultán. Já bych řek, že to ďouče marodí.'
'Ba že marodí,' děl sultán sklíčeně. 'Proto jsem vás povolal, abyste ji uzdravil, když jste Dr Voštěp.'
'Já?' podivil se drvoštěp. 'Propána, jak ji mám uzdravit?'
'To už je vaše věc,' řekl sultán Solimán temným hlasem. 'Proto jste tady a bašta fidli. Ale to vám říkám, jestli ji nevyhojíte, dám vám setnout hlavu a bude s vámi amen.'
'Ale to přece nejde,' chtěl se bránit polekaný drvoštěp, jenže pan Solimán ho ani nenechal domluvit.
'Žádné výmluvy,' děl přísně, 'na to já nemám pokdy, já musím jít vládnout. Jenom se dejte do práce a ukažte, co umíte.' A šel si sednout na trůn a vládl.
Zatrápená věc, řekl si drvoštěp, když osaměl, to jsem se dostal do pěkné bryndy! Jak já k tomu přijdu, abych uzdravoval nějakou princeznu? Vím já, jak se to dělá? Tohle mně je nadělení! Pro pět ran do pařezu, co si mám počít? Když tu holku nevyhojím, useknou mi hlavu. Kdyby to nebylo v pohádce, tak bych řek, že to ani nejde pro nic za nic někomu setnout makovici! Čert mi byl dlužen, že jsem se dostal do pohádky! V obyčejnském životě by se mi něco takového stát nemohlo! Na mou duši, to jsem sám zvědav, jak se z toho vyvlíknu!
V takových a ještě těžších myšlenkách si chudák drvoštěp sedl na zápraží sultánova zámku a vzdychal. Krucifagot, řekl sám k sobě, co je to napadlo, že tu mám dělat doktora? Kdyby mně poručili, poraz tenhleten nebo tamhleten strom, já bych jim ukázal, co dovedu! To bych se do toho dal, až by třísky lítaly! Však to tu, koukám, mají kolem stavení zarostlé jako v pralese, ani sluníčko jim do sednice nezasvítí; dyť se jim v baráku musí držet vlhkota a houba a plíseň a škvoři! Počkat, já jim ukážu, jakou dovedu dělat práci!
Jen si to řekl, už shodil kabát, plivl si do dlaní, popadl svou sekeru a pilu a začal kácet stromy, co rostly kolem sultánova zámku. Kdepak, to nebyly hrušně ani jabloně, ani ořeší jako u nás, ale samé palmy a oleandry a kokosovníky, dracény, latanie a fíkusy a stromy mahagonové a stromy, co rostou do nebe, a jiná exotická zeleň. To byste koukal, pane Magiáš, jak se do toho ten náš drvoštěp pustil! 

Když zvonilo poledne, byla už kolem zámku notná paseka; tu si drvoštěp utřel rukávem pot, vytáhl z kapsy kus černého chleba s tvarohem, co si přinesl z domova, a dal se do jídla.
Do té doby princezna Zubejda spala ve své šeré komnatě; při tom rámusu, co dělal dole před zámkem drvoštěp se svou sekerou a pilou, se jí spalo jako nikdy dosud. Probudila se teprve tím tichem, když drvoštěp přestal kácet stromy, uvelebil se na hromadě dříví a ukusoval chleba s tvarohem.
Tu princezna otevřela oči a podivila se: jaké to je v té komnatě nebývalé světlo? Poprvé v životě vpadlo tam slunce plným proudem a naplnilo tu šerou komnatu září nebeskou. Princeznu ta záplava světla až oslnila; přitom tam oknem zavonělo čerstvě naštípané dříví tak silně a krásně, že princezna vdechla hluboce a s rozkoší. A do té smolné vůně tam zavonělo ještě něco, co princezna dosud neznala - co je to? Vstala a šla se podívat oknem: místo vlhkého stínu paseka planoucí v slunci poledním a tam sedí veliký strejda a s náramnou chutí jí něco černého a něco bílého; a to bylo právě to, co tak dobře princezně zavonělo. To víte, vždycky nám nejlákavěji voní to, co má k obědu někdo jiný.
Princezna to už nemohla vydržet; ta vůně ji táhla dolů, před zámek, blíž a blíž k tomu obědvajícímu strejdovi, aby se podívala, co to má dobrého k snědku.
'Á, princezna,' ozval se drvoštěp plnou hubou.
'Nechtěla byste kousek chleba s tvarohem?'
Princezna se začervenala a zavrtěla sebou; styděla se říci, že by to strašně chtěla ochutnat.
'Tak nate,' zabručel drvoštěp a ukrojil jí křivákem pořádný kus krajíce. 'Tumáte.'
Princezna mrkla kolem, nedívá-li se někdo. 'Děkan,' vyhrkla na poděkování, zakousla se do krajíce a řekla: 'Hmm, to je dobrota!' Prosím vás, chleba s tvarohem, to taková princezna jakživa ani neviděla.
V tu chvíli se podíval oknem sám pan sultán Solimán. Ani nevěřil svým očím: místo vlhkého stínu světlá paseka planoucí v slunci poledním, a tam na hromadě dříví sedí princezna s plnou papulou, má od tvarohu vousy od ucha k uchu a krmí se s takovou chutí jako nikdy dosud.
'Pámbiček zaplať,' oddechl si sultán Solimán, 'tak mně k té holce přece jen přivedli toho pravého a študovaného doktora!'
A od té doby, pane Magiáš, začala princezna doopravdy sílit, i tváře jí zčervenaly a jedla jako vlčinka. To je oučinek světla a vzduchu a sluníčka, abyste věděl. A já vám to povídám proto, že vy tady taky žijete v takové sluji, kam slunce nesvítí a vítr nezavane; a to, pane Magiáš, není zdravé. Tak to jsem vám chtěl jako říct."
Když hronovský doktor dopověděl pohádku o princezně solimánské, přihnal se pihovatý Vincek a vedl s sebou doktora z Hořiček, doktora z Úpice a doktora z Kostelce. "Tak tady je vedu," křičel už z dálky. "Lidičky, to jsem se uhnal!"
"Vítám vás, páni kolegové," pravil hronovský doktor. "Tady je náš pacient, pan černokněžník Magiáš. Jak vidíte na první pohled, jeho stav je velmi vážný. Pacient naznačuje, že spolkl švestku nebo slívu nebo pecku. Podle mého skromného názoru jeho choroba je prudká švestkitida."
"Hm, hm," řekl doktor z Hořiček. "Spíše bych soudil, že je to dusivá slivitida."
"Nerad bych odporoval váženým kolegům," děl kostelecký doktor. "Ale řekl bych, že v tomto případě jde o hrtanovou peckitidu."
"Pánové," ozval se úpický doktor, "navrhuji, abychom se shodli na rozpoznání, že u pana Magiáše se dostavila prudká švestkohrtanová peckoslivitida." "Tak to vám gratuluju, pane Magiáš," řekl doktor z Hořiček.
"To je moc vzácná a těžká choroba."
"Zajímavý případ," dodával doktor z Úpice.
"Pane kolego," ozval se kostelecký doktor, "to já jsem už míval pěknější a zajímavější medicínské případy. Slyšel jste už, jak jsem vyhojil Hejkala z Krákorky?

Když ne, tak vám to povím."


OBLÍBENÉ POHÁDKY co se tady nejvíc čte?

Hledáte tu svoji pohádku? Je možná tady!

12 měsíčků 776833333 Adina Mandlová Africká královna Alcatraz Allison Crowe Amerika Anděl Páně Andělíček strážníček Andersen Android Anička s lískovými oříšky Animovaný svět Arabela Astronomie Ať přiletí čáp královno Ateroskleróza Ave Maria Babička BaJaJa Beethoven Symphony Betlém Bob a Bobek Bobr Boháč a chudák Bohatství Bouře Božena Němcová Boží muka Broučci Bubáci bubble nebula Bůh Slunce Buchty Byl jednou jeden král Celovečerní pohádky Celý film Byl jednou jeden král Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cesty Cibule Cinderella - When I Fall in Love Čaj o páté Čarodějnice Čarodějův učeň Čepička trh a mimčo v závěsu Černokněžník Čert a Káča Čerti u nás Čerti u sousedů Čertouská poudačka Čertova nevěsta Čertův mlýn Čertův švagr Červený traktůrek Česká pohádka Čtené Pohádky Dařbuján a Pandrhola Den pro tebe Deprese Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Der Hase und der faule Förster Deštivý den Děti Dětství Děvčátko se sirkami DIAMANTOVÁ SEKERA Diamanty DIVOTVORNÝ MLÝNEK Divotvorný ubrousek Dmitri Shostakovich - The Second Waltz Dobro a jeho světlo Dobrou noc prasátka Dopisy Drahé kameny Drogy Dům U zlaté studny Dva mrazíci Dvanáctero lovců Ferda mravenec Filmové pohádkové drby Flejberk Fotografie Genius loci Hadíth Hajný Robátko Hastrmani Historie Hledejte krtečka! Holubí hnízdo Homeless Honza a Jenovéfa Horseland Hrátky s čertem Hrneček Google Hrnečku vař Hudba Humor Humor a vtipy nebo moudra Hup do mošny! Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Charlie Chip And Dale Chipmunk Chlad zimy Cholesterol Chytrá selská dcerka Chytrá vesničanka Internet Izer Jabloňová panna Jahůdková panenka Jája a Pája Jak bednář... Jak dědeček měnil Jak kohout napálil lišku Jak Kuba utekl ke Krakonošovi Jak se budí princezny Jak se Honzík učil latinsky Jak se stal Matěj Cvrček doktorem Jak šla slepička a kohoutek na vandr Jak Trautenberk prodával vodu Jak zajíc přelstil líného hajného Jan Werich Jaro Jelen Zlatoparoháček Jen počkej Jesličky Jezdecký klub Ježibaba Ježíšek Jirka s kozou Jiřička příběhy Jiřička příběhy na dobrou noc Jiřičky pověsti Jordánsko Kai a Gerda (Sněhová královna) Kalifornie Kámen krásy Kapradí Karel Čapek Karel Jaromír Erben Karel Kryl Karel Kryl Nevidomá dívka Karel Svoboda Karikatura kde se pasou?.... Kdo je hloupější? Kocour kohout a liška Kocourek Kocourek Sammuel Koledy Koně Kongres Konopka obecná Kontakty Korsika Kouzelná mošna Kouzelné křesadlo Kouzelný hrnéček Kouzla králů Krajina Krakonošovy námluvy Král a klaun Královna Koloběžka První Královna ohně Krásné ženy Kreslený film Kristian Krizová linka Krkonošské pohádky Krteček Krteček a maminka Krteček a orel Krteček v Číně Krtek a zahradník Krtek a flétna Krtek a hodiny Krtek a kašna Krtek a létající koberec Krtek a malá žába Krtek a myška Krtek a robot Krtek a vejce Krtek a weekend Krtek a zelená hvězda Krtek hodinářem Krtek Mix Krtek saves his home Krtek v metru Kuřátko Květy La Roux Les Lesní jahody Lesní pohádka Lesní příběh stromu Léto Lidský život Lišáček Liška a čáp Liška Eliška Lištička a taštička na regále Lotrando a Zubejda Lovecký pes Madlenka Mach a Šebestová Máj Malá mořská víla Maminka Maminky sen Maturita mé zlaté parohy Meditace Méďové Medvědi Meluzín Hejkal i Rusalky Memy Měsíční noc Mireille Mathieu Mladý kovář Modrá knížka Modříny Moldau Smetana Moře Motivace Moudra Moudrost MRÁZ A MRAZIVEC Music and Humor Myška a knížka Nádherná Večernice Nebeská Rosa Nedělní pohádky Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější hádanka největší moudro na světě Nekonečný příběh Německy Nepohádka o člověku Novinky v hudbě Novoroční příběh O babičce a nůši O bezhlavém rytíři O broučkovi O čápovi a lidech O čápovi a lišce O dívce co podržela slunce nad mořem O Drobečkovi O Dušičce O dvanácti měsíčkách O dvorečku domečku kohoutkovi a slepičce O hloupém Honzovi O Honzíkovi a Mařence O Honzovi O hrbáčkovi O chytré kmotře lišce O jedné panence O ježečkovi O Kdybískovi O koblížkovi O kocouru kohoutu a kose O kohoutkovi a slepičce O kominíkovi O koních a dětech O kouzelné zahradě O kováři a čertu O Krakonošovi O králi co nepoznal housle O krtečkovi O květinovém talíři a slepičí polévce O labuti O lásce O lišce O lišce a chytré sýkorce O makové panence a motýlu Emanuelovi O malém prasátku O malém trempíkovi O medu O modrooké holce O nadávající princezně O naschválníčkovi O Nebeklíči O nebi moři a slunci O neposlušných kozlatech O nepravém a pravém čertu O Palečkovi O panně Mahuleně O pejskovi a kočičce O perníkové chaloupce O Pifarce První princezně O popelce O princezně a žabákovi O princezně O čertovi O drakovi a nebojácném Mikešovi O princezně se zlatým lukem O princezně solimánské O princezně z Rimini O ptáku Ohniváku O růžových kozačkách O Slunečníku Měsíčníku a Větrníku O sluníčku a obláčku na nebi O smolíčkovi O Smolíčkovi. Za hory O Smůle a o Štěstí O sněhurce O srdíčkovém hrnečku O stříbrném rytíři O světle na zemi O syslovi O štěstí O třech rytířích O Vánočním stromečku O veliké řepě O veselé pastelce O veverce O vlku O vodnících O zajíčkovi O zdraví O zeměklíči O zemi a zahradě O zlatém kapradí O ZLATOHLÁVKOVI A ZLATOVLÁSCE O zlé selce... O ztracené pohádce Obama Oldřich Nový Online pohádky Osobnost Otčenáš Paleček rytířem Pasáček a kouzelná píšťalka Pasák vepřů Pastýřka a kominíček Pat a Mat Pavel Kysela Peníze Perníková chaloupka Persie Petra Pippa Písničky z pohádek Placebo Podzim Poezie Pohádka Pohádka na dobrou noc Pohádka o Červené karkulce Pohádka o jaru Pohádka o kočicce Pohádka o podzimu Pohádka o vodě Pohádka ze mlejna Pohádkové fotografie Pohádkové vtipy Pohádky tisíce a jedné noci Pohádky z lesa Pošta pro vás Pošťák Pat Pověsti Povídala vrána vráně Prázdniny Princ a Večernice Princ Bajaja Princezna na hrášku Princezna Pampeliška Princezna se Zlatou hvězdou Pro internetové guru Pro malého medvídka PROČ JE VODA V MOŘI SLANÁ? Programy a tipy Prostřeno Přátelé Příběhy jako pohádky pro děti Příroda Psí lejstro Ptáci Ptačí zpěv Pyšná princezna Radost Rákosníček Relaxing Music Romantika Rozum Rozum a Štěstí Rüberzahl Rumburak Rumcajz Růže Růžena Nasková Ryby Rytíř Červená růže Římská mythologie S čerty nejsou žerty Sammuel perský kocourek Scarabeus Sdílejte přátelům! Sdílení Sedlák milostpánem Sedm prázdných dnů Sen o vlčím máku Shadows Shiraz Skřítek Skřítek Racocheil Slovensko Slunce je králem dne Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Snake charmer's flute Sněhurka Sněhurka a jak to bylo dál Sněžná peřina Sociální sítě Sociopatie Some day my prince will come Soukromé Spánek Spejbl a Hurvínek Splněný dětský sen Sršeň Stáří Statečný voják Straka Stream Strejček Příhoda Stromy studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Sůl nad zlato Svatba Svět hraček Svět je barevná hra Svět na bílo Světlo Syrenia Šílená pohádka Šíleně smutná princezna Šípková Růženka Škola Šťastný smolař Štědrý den Štěstí a práce Tajemství Tajemství lesní země Tajemství staré bambitky The Cranberries - Zombie The Mole and the Chewing Gum The Moon Měsíc The Old Man Tip a Tap Traktor Tom Tramping Trautenberg Trautenberk trpaslíci TŘI KONĚ Tři oříšky pro Popelku celý film Tři zlaté vlasy děda Vševěda Tříska a kůra Tuláček Tweet Tygr a Pú u Křížku U řeky U vody Učitel USA Úsměv Vajíčka Vandr Vanessa Mae Vánoce Vařila myšička Vazač košťat Včelí medvídci Včelí medvídci - Ubrečený Včelka Mája Večerníček Velikonoce Velikonoční koleda Velká kočičí pohádka Verše Veverčí pohádka Videopohádky Víla Amálka Vimeo Vinná réva Vlaštovka Vlčí mák Vlk a ovečka Vodník a Karolínka Vojenská služba Všímavost Vtipy za doly Zahrada mandloňových květů Zahradní pohádka Zahrady Zachráněný čert Zachraňte krtka! Zajíc a liška Záleh Zavřete oči odcházím Zdraví Zima Zlá královna Zlatá střední cesta Zlatovláska Zlatý jelen Zlatý pták Znám jedno místo Zničit krtka Zrcadlo Zvířátka a Petrovští Živá voda Život jako pohádka Životospráva

Vybraný příspěvek

VLK A OVEČKA

Žil jednou jeden vlk Ž il jednou jeden vlk a jedna ovce. Ovečka se odtrhla od stáda a zablou­dila v lese. A vlku, tomu je les jako rodn...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...