Jak ovečky nechtěly poslouchat a co z toho bylo

Ovečky se vrací domů...

Bylo tomu tenkrát tak; Byl jeden pasáček a ten měl domeček a u domečku salaš a v té salaši ovečky.
Každé ráno, když sluníčko zamrkalo za kopcem a polechtalo ho na patě pospíchal pasáček otevřít ovečkám dvířka, aby mohly na pastvu. Vedl je statný beran, který na ně dohlížel, aby nezlobily.
Večer ovečky beran přiváděl zpět k pasáčkovi, protože věděl, že v lese číhají vlci, aby si některou ukradli.
Jednoho dne se ale ovečkám domů nechtělo, tak berana nalákaly na pastvu plnou omamných bylin. A chudák beran: jak byl starý, tak byl hloupý, nechal se ovečkami opít. A usnul.
Než se probral byla noc.
 Ovečky šťastné, že mohou zůstat venku tančily pod hvězdičkami, hotové víly  v bílých kožíšcích.
Jejich milé pobekávání v zpěvavých nutacích přilákalo - no, ano
- vlky! Pánečku, každý z nich uchopil jednu ovečku do zběsilého kolotoče a...
To by to bylo bývalo dopadlo, kdyby se bača, pasáček nevydal se psem své ovečky s beranem hledat.
Však už byl i beran probuzený tím nenadálým hlukem a jen koukal nevěda honem, přiomámený spánkem co s tím.
Pes, pánečku, to byl jiný hrdina. Zle se rozvrčel a jednoho každého vlka útočně kousl do zadního běhu.  Vlci se polekali a ovečky pustily., protože se vzpamatoval už i sám beran a začal zle trkat svými beraními rohy hlava nehlava a pasáček - bača použil svůj kyj.
Ovečky se seběhly poslušně do houfu a vystrašené čekaly až zaběhl poslední vlk.
"To bylo peklo!" bečely jedna druhé.
Konečně bylo zase v lese, na paloučku kam se ovečky zatoulaly ticho.
" A jde se domů" zavelel bača.
Ovečky se za ním poslušně rozběhly, za nimi z jedné strany beran, z druhé pes. Co kdyby?
Doma pasáček zase zavřel vrátka a na dobrou noc ovečkám pověděl.
" A už se nikdy netoulejte nocí. Tady máte veliké okénko a když zas budete chtít tančit při hvězdách místo spánku koukejte se na ně okénkem. Dobrou noc."
A dobrou noc všem ostatním lidem i zvířátkům dobré vůle.