Konec školního roku v Americe

Mexico - Zempoala

Můj školní rok skončil minulý pátek a školní rok mých dětí skončil dnes. A holky dnes přijely ze školy s pláčem.

 Nikoliv kvůli vysvědčení (to v USA neexistuje, pouze psaná zpráva o školním vývoji dětí mi příjde emailem během pár dní), ale protože se jím bude stýskat po škole, ač mají před sebou prázdninové dobrodružství.
A já ze slz mých dětí měla radost. Protože jsou ve škole rády. Protože škola nabízí pozitivní prostředí, ve kterém se děti cítí dobře a do školy se každý den těší. Protože škola nabízí to nejpodstatnější, příjemné klima bez stresů ze známek (které děti neznají), bez zkoušení u tabule, ale s podnětnou výukou a inspirací učit se a nabádá děti ke kreativitě a pobízí je nebát se vyslovit vlastní názor.

Ač mám často tendence zpochybňovat ten podivný americký vzdělávací systém, který je tak emocionální a nenaučí ani násobilku, fakt je ten, že mé děti do školy chodí rády (zatímco já měla stres z každého zkoušení u tabule i z vysvědčení).
Mé děti se zcela jistě nemohou srovnávat s vrstevníky v ČR, co se týče vědomostí, ale neznají školní stres a učení je baví. (A co se týče těch hloupých standardizovaných testů, které musejí všechny americké děti podstoupit, já výsledkům nepřikládám žádnou váhu a tudíž ty nutné, byť obtěžkávající testy mé děti nestresují).
Když se zpětně podívám na mé české dětství ve škole, vzpomínám na diktáty, písemky, žákovskou knížku (zmizíkem jsem měnila známky, abych doma nebyla potrestána), stresy ze zkoušení, biflování něčeho, co mi v životě nikdy nepřineslo užitek a začínám relaxovat a radovat se z toho, že mé děti jsou ve škole rády a že neprožívají stres a úzkosti. Že neví, co je to známka, žákovská knížka či vysvědčení a že se těší, až si přečtou psanou zprávu od učitelů, ve které učitelé nepíší negativa, ale nacházejí pozitiva a potenciál dítěte.

Od Janae Bradley Morristown, NJ, United States