POHÁDKA

Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Karel Jaromír Erben - Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Tři zlaté vlasy
Bylo - nebylo: byl jednou jeden král, který se rád honil po lesích za zvěři. Jednou taky se pustil daleko za jelenem a zabloudil. Byl sám a sám, přišla noc a král byl rád, že našel na mýtině chalupu. Zůstával tam uhlíř. Král povídá, jestli by ho chtěl z lesa na cestu vyvést, že mu dobře zaplatí. - "I rád bych s vámi," řekl uhlíř, "ale tu vidíte, žena se mi právě čeká, nemohu odejít. A kam byste taky v noci? Lehněte si na půdu na seno a ráno vás doprovodím:" - Brzy potom se narodil uhlířovi synáček. Král ležel na půdě, nemohl usnout. O půlnoci pozoroval dole ve světnici nějaké světlo. Koukne skulinou ve stropě a tu vidí: uhlíř spal, žena jeho ležela jako ve mdlobách a podle děťátka stály tři staré babičky, celé bílé, každá měla v ruce svíci rozsvícenou. První povídá: "Já tomu chlapci dávám, aby přišel do velikých nebezpečenství!" - Druhá povídá: "A já mu dávám, aby ze všech šťastně vyvázl a byl dlouho živ." - A třetí povídá: "A já mu dávám za ženu tu dcerušku, co se dnes narodila tomu králi, který tu nahoře na seně leží:" Nato babičky svíce zhasly a bylo zas ticho. Byly to sudičky.
Král zůstal, jako by mu byl meč do prsou vrazil. Nespal do rána; přemýšlel co a jak, aby se nestalo, co tu slyšel. Když se rozednilo, začalo dítě plakat. Uhlíř vstal a vidí, že mu žena zatím usnula na věčnost. "Och můj ubohý sirotečku!" naříkal: "co si nyní s tebou počnu?" - "Dej mi to děťátko," praví král, "já se o něj postarám, že mu dobře bude; a tobě dám peněz tolik, že do smrti nebudeš musit uhlí pálit." - Uhlíř byl tomu rád a král slíbil, že si pro to děťátko pošle. Když přišel do svého zámku, vypravovali mu s radostí velikou, že se mu tu a tu noc narodila krásná dceruška. Byla to právě ta noc, když viděl ty tři sudičky. Král se zamračil, zavolal jednoho svého služebníka a povídá: "Půjdeš tam a tam do lesa, v chalupě tam uhlíř zůstává; dáš mu tyto peníze a on ti dá malé dítě. To dítě vezmeš a na cestě potom utopíš. Neutopíš-li, budeš sám vodu pít!" - Služebník šel, vzal děťátko do košíka, a když přišel na lávku, kde hluboká a široká řeka tekla, hodil ho i s košíkem do vody. - "Dobrou noc, nezvaný zeti!" řekl potom král, když mu to služebník pověděl.
Král myslil, že se děťátko utopilo, a neutopilo se: plulo v košíku po vodě, jako by je kolíbal, a spalo, jako by mu zpíval, až připlulo k chalupě jednoho rybáře. Rybář seděl na břehu, spravoval sítě. Tu vidí po řece něco plynout skočí do lodičky a za tím, a vytáhl z vody v košíku děťátko. I donesl ho své ženě a povídá: "Vždyckys chtěla mít nějakého synáčka, a tu ho máš: přinesla nám ho voda." - Žena rybářova byla mu ráda a vychovala to ditě za své vlastní. Říkali mu Plaváček, protože jim po vodě připlaval.
Řeka teče a léta minou, a z hocha stal se krásný mládenec, že mu daleko široko nebylo rovného. Jednou v létě přihodilo se, že tudy jel na koni král sám a sám. Bylo parno, chtělo se mu pít, i zahnul k rybáři, aby mu dali trochu čerstvé vody. Když mu ji Plaváček podal, zarazil se král, hledě na něj. "Švarného hocha máš, rybáři," povídá, "je-li to tvůj syn?" - "Je a není," odpověděl rybář; "právě tomu dvacet let připlaval po řece v košíku co maličké děťátko a vychovali jsme si ho." - Králi se udělaly mžitky před očima, zbledl jako stěna; viděl, že je to ten, co ho dal utopit. Ale hned se vzpamatoval, skočil z koně a povídá: "Potřebuju posla do mého královského zámku a nikoho s sebou nemám; může-li mi ten mládenec tam dojít?" - "Vaše královská Milost poroučí a hoch půjde," řekl rybář. - Král si sedl a napsal své paní králově list: "Toho mladíka, kterého ti tuto posilám, dej bez meškání mečem probodnout: můj to zlý nepřítel. Až se vrátím, ať je vykonáno. Tak má vůle." Pak to psaní složil, zapečetil a přitlačil svůj prsten.
Král
Plaváček vydal se hned se psaním na cestu. Musil velikým lesem, a než se nadál, sešel z cesty a zabloudil. Chodil z houští do houští, až se už začalo stmívat. Tu potká starou babičku: "Kampak, Plaváčku, kampak?" - "Jdu se psaním do královského zámku a zabloudil jsem. Nemohla byste mi, matičko, povědít, kudy na cestu?" - "Dnes už beztoho nedojdeš, je tma," řekla babička, "zůstaň u mě na noc: však nebudeš u cizí, jsem ti kmotrou." - Mládenec si dal říci, a sotva byli několik kroků, měli před sebou hezký domek, jako by byl najednou ze země vyrostl. V noci, když hoch usnul, vytáhla mu babička psaní z kapsy a dala mu tam jiné, ve kterém tak bylo napsáno: "Toho mladíka, kterého ti tuto posílám, dej bez meškání s naši dcerou oddat: můj to souzený zeť. Až se vrátím, ať je vykonáno. Tak má vůle."
Když paní králová to psaní přečtla, dala hned vystrojit svatbu, a obě, paní králová i mladá královna, nemohly se na ženicha dost nahledět, jak se jim líbil, a Plaváček byl se svou královskou nevěstou taky spokojen. Po několika dnech přijel domů král, a když viděl, co se stalo, rozzlobil se náramně na svou paní, co to učinila. - "Vždyť pak jsi mi sám poručil, abych ho dala s naší dcerou oddat, dřív než se vrátíš!" odpověděla králová a podala mu psaní. Král psaní vzal, prohlíží písmo, pečeť, papír - všecko bylo jeho vlastní. I dal si zavolat zetě a vyptával se, co a jak a kde chodil.
Plaváček vypravoval, kterak šel a v lese zabloudil a že zůstal na noc u své staré kmotry. - "A kterak vypadala?" - "Tak a tak." - A král poznal z jeho řeči, že to byla táž osoba, která před dvaceti lety dceru jeho přisoudila synu uhlířovu. Myslil - myslil - a potom povídá: "Co se stalo, nedá se změnit; ale zdarma přece mým zetěm být nemůžeš; chceš-li mou dceru mít, musíš ji za věno přinést tři zlaté vlasy děda Vševěda." Myslil si, že se takto svého nemilého zetě nejjistěji zbaví.
Plaváček rozloučil se se svou chotí a šel - kudy a kam, nevím; ale že mu sudička byla kmotrou, bylo mu snadno pravou cestu najít. šel dlouho a daleko, přes hory doly, přes vody brody, až přišel k černému moři. Tu vidí loď a na ní přívozníka. - "Pozdrav pánbůh, starý přívozníku!" - "Dejž to pánbůh, mladý poutníku! Kam tudy cestou?" - "K dědu Vševědu pro tři zlaté vlasy." - "Hoho, na takového posla dávno čekám. Dvacet let už tu převážím a nikdo mě nejde vysvobodit. Slíbíš-li mi, že se děda Vševěda zeptáš, kdy bude mé roboty konec, převezu tě." - Plaváček slíbil a přívozník ho převezl.
Potom přišel k nějakému velikému městu, ale bylo sešlé a smutné. Před městem potká stařečka, měl v ruce hůl a sotva lezl. - "Pozdrav pánbůh, šedivý dědečku!" - "Dejž to pánbůh, pěkný mládenečku! Kam tudy cestou?" - "K dědu Vševědu pro tři zlaté vlasy." - "Aj aj", na takového posla tu dávno čekáme; to tě hned musím k našemu panu králi dovést." - Když tam přišli, řekl král: "Slyším, že jdeš poselstvim k dědu Vševědu. Měli jsme tu jabloň, nesla mladicí jablka: když někdo jedno snědl, třeba byl už nad hrobem, omládl zas a byl jako jinoch. Ale už dvacet let nenese jabloň ovoce žádné. Slíbíš-li mi, že se děda Vševěda zeptáš, je-li nám jaká pomoc, odměním se tobě královsky." - Plaváček slíbil a král ho milostivě propustil.
Potom přišel zase k jinému velikému městu, ale bylo z polovice pobořené. Nedaleko města zakopával syn otce svého zemřelého, a slzy mu jako hráchy padaly po tvářích. - "Pozdrav pánbůh, smutný hrobníku!" řekl Plaváček. - "Dejž to pánbůh, dobrý poutníku! Kam tudy cestou?" - "Jdu k dědu Vševědu pro tři zlaté vlasy." - "K dědu Vševědu? Škoda, žes dříve nepřišel! Ale náš pan král na takového posla už dávno čeká; musím tě k němu dovést." - Když tam přišli, řekl král: "Slyším, že jdeš poselstvím k dědu Vševědu. Měli jsme tu studnici, prýštila se z ní živá voda: když se ji někdo napil, třeba už umíral, hned se zas uzdravil; a kdyby byl už mrtev a tou vodou ho pokropili, zase vstal a chodil. Ale teď už dvacet let voda přestala téct. Slíbíš-li mi, že se děda Vševěda zeptáš, je-li nám jaká pomoc, královskou odměnu ti dám." - Plaváček slíbil a král ho milostivě propustil.
Potom šel dlouho a daleko černým lesem a uprostřed toho lesa vidí velikou zelenou louku, plnou krásného kvítí, a na ní zlatý zámek; byl to zámek děda Vševěda, třpytil se jako žhavý. Plaváček vešel do zámku, ale nenašel tam nikoho, než v jednom koutě starou babičku, seděla a předla. "Vítám tě, Plaváčku:" povídá, "jsem ráda, že tě zas vidím." Byla to jeho kmotra, co byl u ní v lese noclehem, když to psaní nesl. "Copak tě sem přivedlo?" - "Král nechce, abych byl darmo jeho zetěm; i poslal mě pro tři zlaté vlasy děda Vševěda." - Babička se usmála a povídá: "Děd Vševěd je můj syn, jasné Slunce: ráno je pacholátkem, v poledne mužem a večer starým dědem. Já ti ty tři vlasy z jeho zlaté hlavy opatřím, abych ti taky darmo nebyla kmotrou. Ale tak, synáčku, jak tu jsi, zůstat nemůžeš! Můj syn je sice dobrá duše; ale když přijde navečer hladový domů, mohlo by se lehko stát, že by tě upekl a snědl k večeři. Je tu prázdná káď, přiklopím ji na tebe." - Plaváček prosil, aby se taky děda Vševěda zeptala na ty tři věci, co slíbil na cestě, že přinese odpověď. - "Zeptám," řekla babička, "a dej pozor, co řekne."
Najednou strhl se venku vítr a západním oknem do světnice přiletělo Slunce, starý dědeček se zlatou hlavou. "Čuchy, čuchy, člověčinu!" povídá, "někoho tu, matko, máš?" - "Hvězdo denní, kohopak bych tu mohla mít, abys ty ho neviděl? Ale tak je: celý den lítáš po tom božím světě a tam se té člověčiny načucháš; i není divu, když večer domů přijdeš, že ti ještě voní!" - Stařeček neřekl na to nic a sedl k večeři.
Po večeři položil svou zlatou hlavu babičce na klín a počal dřímat. Když babička viděla, že už usnul, vytrhla mu jeden zlatý vlas a hodila na zem - zazvonil jako struna. - "Co mi chceš, matko?" řekl stařeček. - "Nic, synáčku, nic! Dřímala jsem a měla jsem divný sen." - "A co se ti zdálo?" - "Zdálo se mi o jednom městě, měli tam pramen živé vody: když někdo stonal a napil se jí, ozdravěl; a když umřel a tou vodou ho pokropili, zas ožil. Ale teď už dvacet let voda přestala téct: je-li jaká pomoc, aby zas tekla?" -"Snadná pomoc: v té studnici na prameni žába sedí, nedá vodě téct; ať žábu zabijí a studnici vyčistí, poteče voda zas jako prve." - Když stařeček potom zas usnul, vytrhla mu babička druhý zlatý vlas a hodila na zem. - "Což zase máš, matko?" - "Nic, synáčku, nic! Dřímala jsem a zdálo se mi zas něco divného. Zdálo se mi o jednom městě, měli tam jabloň, nesla mladicí jablka: když někdo zestárnul a jedno snědl, omládl zas. Ale teď už dvacet let nenese jabloň ovoce žádné: je-li jaká pomoc?" - "Snadná pomoc: pod jabloni leží had, užírá ji síly; ať hada zabijí a jabloň přesadí, ponese zas ovoce jako prve." - Potom stařeček brzy zas usnul a babička mu vytrhla třetí zlatý vlas. - "Což mě, matko, spát nenecháš?" řekl stařeček mrzutě a chtěl vstávat. - "Lež, synáčku, lež! Nehněvej se, nerada jsem tě vzbudila. Ale přišla na mě dřímota a měla jsem zas podivný sen. Zdálo se mi o přívozníkovi na černém moři: dvacet let už tam převáží a nikdo ho nejde vysvobodit. Kdy bude roboty jeho konec?" - "Hloupé matky to syn! Ať dá jinému veslo do ruky a sám vyskočí na břeh, bude ten zas přívozníkem. Ale teď už mi dej pokoj: musím časně ráno vstát a jít slzy sušit, co králova dcera každou noc vypláče pro svého muže, syna uhlířova, kterého král poslal pro mé tři zlaté vlasy."
K ránu strhl se zas venku vítr a na klíně své staré matičky probudilo se, místo stařečka, krásné zlatovlasé dítě, boží Slunéčko, dalo matce sbohem a východním oknem vyletělo ven. Babička zas odklopila káď a řekla Plaváčkovi: "Tuhle máš ty tři zlaté vlasy, a co děd Vševěd na ty tři věcí odpověděl, už taky víš. Jdi spánembohem, už mě víc neuhlídáš, není toho třeba." - Plaváček babičce pěkně poděkoval a šel.
Když přišel do toho prvního města, ptal se ho král, jakou jim nese novinu. - "Dobrou!" řekl Plaváček. "Dejte studnici vyčistit a žábu, co na prameni sedí, zabijte, a poteče vám voda zas jako kdy prve." - Král to dal hned udělat a když viděl, že se voda prýští plným pramenem, daroval Plaváčkovi dvanáct koní bílých jako labutě a na ně tolik zlata a stříbra a drahého kameni, co mohli unést.
Když přišel do toho druhého města, ptal se ho zase král, jakou jim nese novinu. - "Dobrou!" řekl Plaváček. "Dejte jabloň vykopat, najdete pod kořeny hada, toho zabijte; potom jabloň zase vsaďte a ponese vám ovoce jako kdy prve." - Král to dal hned udělat, a jabloň za noc oděla se květem, jako by ji růžemi osypal. Král měl velikou radost a daroval Plaváčkovi dvanáct koni vraných jako havrani a na ně taky tolik bohatství, co mohli unést.
Plaváček jel potom dál, a když byl u černého moře, ptal se ho přívozník, zdali se dověděl, kdy bude vysvobozen. - "Dověděl," řekl Plaváček, "ale dříve mě převez, pak ti povím." - Přívozník se sice vzpouzel; ale když viděl, že není jiné pomoci, převezl ho přec i s jeho čtyřiadvaceti koňmi. - "Až zas budeš někoho převážet," řekl mu potom Plaváček, "dej mu veslo do ruky a vyskoč na břeh, a bude ten místo tebe přívozníkem."
Král ani svým očím nevěřil, když mu Plaváček ty tři zlaté vlasy děda Vševěda přinesl, a dcera jeho plakala, ne žalostí, ale radostí, že se zas vrátil. - "A kdes těch pěkných koni a toho velikého bohatství nabyl?" ptal se král. - "Vysloužil jsem si to," řekl Plaváček a vypravoval, kterak tomu králi dopomohl zase k mladicím jablkům, co ze starých lidi dělají mladé, a tomu králi k živé vodě, co z nemocných dělá zdravé a z mrtvých živé. - "Mladicí jablka! Živá voda!" opakoval si potichu král. "Kdybych jedno snědl, omládl bych; a kdybych i zemřel, tou vodou bych zas ožil!" Bez meškání vydal se na cestu pro mladicí jablka a pro živou vodu - a potud se ještě nevrátil.
A tak se stal uhlířův syn zetěm královým, jak sudička přisoudila, a král - snad ještě pořád tam převáží přes černé moře!

OBLÍBENÉ POHÁDKY co se tady nejvíc čte?

Hledáte tu svoji pohádku? Je možná tady!

12 měsíčků 776833333 Adina Mandlová Africká královna Alcatraz Allison Crowe Amerika Anděl Páně Andělíček strážníček Andersen Android Anička s lískovými oříšky Animovaný svět Arabela Astronomie Ať přiletí čáp královno Ateroskleróza Ave Maria Babička BaJaJa Beethoven Symphony Betlém Bob a Bobek Bobr Boháč a chudák Bohatství Bouře Božena Němcová Boží muka Broučci Bubáci bubble nebula Bůh Slunce Buchty Byl jednou jeden král Celovečerní pohádky Celý film Byl jednou jeden král Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cesty Cibule Cinderella - When I Fall in Love Čaj o páté Čarodějnice Čarodějův učeň Čepička trh a mimčo v závěsu Černokněžník Čert a Káča Čerti u nás Čerti u sousedů Čertouská poudačka Čertova nevěsta Čertův mlýn Čertův švagr Červený traktůrek Česká pohádka Čtené Pohádky Dařbuján a Pandrhola Den pro tebe Deprese Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Der Hase und der faule Förster Deštivý den Děti Dětství Děvčátko se sirkami DIAMANTOVÁ SEKERA Diamanty DIVOTVORNÝ MLÝNEK Divotvorný ubrousek Dmitri Shostakovich - The Second Waltz Dobro a jeho světlo Dobrou noc prasátka Dopisy Drahé kameny Drogy Dům U zlaté studny Dva mrazíci Dvanáctero lovců Ferda mravenec Filmové pohádkové drby Flejberk Fotografie Genius loci Hadíth Hajný Robátko Hastrmani Historie Hledejte krtečka! Holubí hnízdo Homeless Honza a Jenovéfa Horseland Hrátky s čertem Hrneček Google Hrnečku vař Hudba Humor Humor a vtipy nebo moudra Hup do mošny! Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Charlie Chip And Dale Chipmunk Chlad zimy Cholesterol Chytrá selská dcerka Chytrá vesničanka Internet Izer Jabloňová panna Jahůdková panenka Jája a Pája Jak bednář... Jak dědeček měnil Jak kohout napálil lišku Jak Kuba utekl ke Krakonošovi Jak se budí princezny Jak se Honzík učil latinsky Jak se stal Matěj Cvrček doktorem Jak šla slepička a kohoutek na vandr Jak Trautenberk prodával vodu Jak zajíc přelstil líného hajného Jan Werich Jaro Jelen Zlatoparoháček Jen počkej Jesličky Jezdecký klub Ježibaba Ježíšek Jirka s kozou Jiřička příběhy Jiřička příběhy na dobrou noc Jiřičky pověsti Jordánsko Kai a Gerda (Sněhová královna) Kalifornie Kámen krásy Kapradí Karel Čapek Karel Jaromír Erben Karel Kryl Karel Kryl Nevidomá dívka Karel Svoboda Karikatura kde se pasou?.... Kdo je hloupější? Kmocháček Kocour kohout a liška Kocourek Kocourek Sammuel Koledy Koně Kongres Konopka obecná Kontakty Korsika Kouzelná mošna Kouzelné křesadlo Kouzelný hrnéček Kouzla králů Krajina Krakonošovy námluvy Král a klaun Královna Koloběžka První Královna ohně Krásné ženy Kreslený film Kristian Krizová linka Krkonošské pohádky Krteček Krteček a maminka Krteček a orel Krteček v Číně Krtek a zahradník Krtek a flétna Krtek a hodiny Krtek a kašna Krtek a létající koberec Krtek a malá žába Krtek a myška Krtek a robot Krtek a vejce Krtek a weekend Krtek a zelená hvězda Krtek hodinářem Krtek Mix Krtek saves his home Krtek v metru Kuřátko Květy La Roux Les Lesní jahody Lesní pohádka Lesní příběh stromu Léto Lidský život Lišáček Liška a čáp Liška Eliška Lištička a taštička na regále Lotrando a Zubejda Lovecký pes Madlenka Mach a Šebestová Máj Malá mořská víla Maminka Maminky sen Maturita mé zlaté parohy Meditace Méďové Medvědi Meluzín Hejkal i Rusalky Memy Měsíční noc Mireille Mathieu Mladý kovář Modrá knížka Modříny Moldau Smetana Moře Motivace Moudra Moudrost MRÁZ A MRAZIVEC Music and Humor Myška a knížka Nádherná Večernice Nebeská Rosa Nedělní pohádky Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější hádanka největší moudro na světě Nekonečný příběh Německy Nepohádka o člověku Novinky v hudbě Novoroční příběh O babičce a nůši O bezhlavém rytíři O broučkovi O čápovi a lidech O čápovi a lišce O dívce co podržela slunce nad mořem O Drobečkovi O Dušičce O dvanácti měsíčkách O dvorečku domečku kohoutkovi a slepičce O hloupém Honzovi O Honzíkovi a Mařence O Honzovi O hrbáčkovi O chytré kmotře lišce O jedné panence O ježečkovi O Kdybískovi O koblížkovi O kocouru kohoutu a kose O kohoutkovi a slepičce O kominíkovi O koních a dětech O kouzelné zahradě O kováři a čertu O Krakonošovi O králi co nepoznal housle O krtečkovi O květinovém talíři a slepičí polévce O labuti O lásce O lišce O lišce a chytré sýkorce O makové panence a motýlu Emanuelovi O malém prasátku O malém trempíkovi O medu O modrooké holce O nadávající princezně O naschválníčkovi O Nebeklíči O nebi moři a slunci O neposlušných kozlatech O nepravém a pravém čertu O Palečkovi O panně Mahuleně O pejskovi a kočičce O perníkové chaloupce O Pifarce První princezně O popelce O princezně a žabákovi O princezně O čertovi O drakovi a nebojácném Mikešovi O princezně se zlatým lukem O princezně solimánské O princezně z Rimini O ptáku Ohniváku O růžových kozačkách O Slunečníku Měsíčníku a Větrníku O sluníčku a obláčku na nebi O smolíčkovi O Smolíčkovi. Za hory O Smůle a o Štěstí O sněhurce O srdíčkovém hrnečku O stříbrném rytíři O světle na zemi O syslovi O štěstí O třech rytířích O Vánočním stromečku O veliké řepě O veselé pastelce O veverce O vlku O vodnících O zajíčkovi O zdraví O zeměklíči O zemi a zahradě O zlatém kapradí O ZLATOHLÁVKOVI A ZLATOVLÁSCE O zlé selce... O ztracené pohádce Obama Oldřich Nový Online pohádky Osobnost Otčenáš Paleček rytířem Pasáček a kouzelná píšťalka Pasák vepřů Pastýřka a kominíček Pat a Mat Pavel Kysela Peníze Perníková chaloupka Persie Petra Pippa Písničky z pohádek Placebo Podzim Poezie Pohádka Pohádka na dobrou noc Pohádka o Červené karkulce Pohádka o jaru Pohádka o kočicce Pohádka o podzimu Pohádka o vodě Pohádka ze mlejna Pohádkové fotografie Pohádkové vtipy Pohádky tisíce a jedné noci Pohádky z lesa Pošta pro vás Pošťák Pat Pověsti Povídala vrána vráně Prázdniny Princ a Večernice Princ Bajaja Princezna na hrášku Princezna Pampeliška Princezna se Zlatou hvězdou Pro internetové guru Pro malého medvídka PROČ JE VODA V MOŘI SLANÁ? Programy a tipy Prostřeno Přátelé Příběhy jako pohádky pro děti Příroda Psí lejstro Ptáci Ptačí zpěv Pyšná princezna Radost Rákosníček Relaxing Music Romantika Rozum Rozum a Štěstí Rüberzahl Rumburak Rumcajz Růže Růžena Nasková Ryby Rytíř Červená růže Římská mythologie S čerty nejsou žerty Sammuel perský kocourek Scarabeus Sdílejte přátelům! Sdílení Sedlák milostpánem Sedm prázdných dnů Sen o vlčím máku Shadows Shiraz Skřítek Skřítek Racocheil Slovensko Slunce je králem dne Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Snake charmer's flute Sněhurka Sněhurka a jak to bylo dál Sněžná peřina Sociální sítě Sociopatie Some day my prince will come Soukromé Spánek Spejbl a Hurvínek Splněný dětský sen Sršeň Stáří Statečný voják Straka Stream Strejček Příhoda Stromy studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Sůl nad zlato Svatba Svět hraček Svět je barevná hra Svět na bílo Světlo Syrenia Šílená pohádka Šíleně smutná princezna Šípková Růženka Škola Šťastný smolař Štědrý den Štěstí a práce Tajemství Tajemství lesní země Tajemství staré bambitky The Cranberries - Zombie The Mole and the Chewing Gum The Moon Měsíc The Old Man Tip a Tap Traktor Tom Tramping Trautenberg Trautenberk trpaslíci TŘI KONĚ Tři oříšky pro Popelku celý film Tři zlaté vlasy děda Vševěda Tříska a kůra Tuláček Tweet Tygr a Pú u Křížku U řeky U vody Učitel USA Úsměv Vajíčka Vandr Vanessa Mae Vánoce Vařila myšička Vazač košťat Včelí medvídci Včelí medvídci - Ubrečený Včelka Mája Večerníček Velikonoce Velikonoční koleda Velká kočičí pohádka Verše Veverčí pohádka Videopohádky Víla Amálka Vimeo Vinná réva Vlaštovka Vlčí mák Vlk a ovečka Vodník a Karolínka Vojenská služba Všímavost Vtipy za doly Zahrada mandloňových květů Zahradní pohádka Zahrady Zachráněný čert Zachraňte krtka! Zajíc a liška Záleh Zavřete oči odcházím Zdraví Zima Zlá královna Zlatá střední cesta Zlatovláska Zlatý jelen Zlatý pták Znám jedno místo Zničit krtka Zrcadlo Zvířátka a Petrovští Živá voda Život jako pohádka Životospráva

Vybraný příspěvek

VLK A OVEČKA

Žil jednou jeden vlk Ž il jednou jeden vlk a jedna ovce. Ovečka se odtrhla od stáda a zablou­dila v lese. A vlku, tomu je les jako rodn...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...