Marie Rottrová |
Ach Lásko voníš deštěm tady si řek myslím že vítr tehdy vál vítr vál jsou to už stovky let kabát si svlék a byl mi velký ale hřál krásná Lásko Jak dlouho dlouho ještě půjdu ti vstříc člověk je velmi krátce živ krátce živ
má Lásko voníš deštěm jsi z plískanic však hřeješ stejně jako dřív I déšť jak dřív je stejný i já já jsem táž Jen cosi skříplo v orlojích orlojích Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš Jdu deštěm ve tvých šlépějích ó má
Lásko!