 |
| Zajíček na louce |
Jednou k jeho domku přišla liška a prosila, aby ji zajíček pustil dovnitř, že by se na chvilku mohla ohřát. Zajíček ji pustil, ale liška řekla: „Zajíčku, je tu moc málo místa a oba se sem nevejdeme. Nechtěl bys jít na chvilku ven?“ Zajíček řekl: „Ano liško. Právě jsem si vzpomněl, že jsem chtěl jít ven do lesa, abych se tam na chvilku proběhl. Liško, až se vrátím, tak půjdeš ven ty. Ano?“
A liška řekla: ,,Ano, zajíčku.“ A tak zajíček šel. Šel a šel až uviděl veliký strom. Pomyslel si: „To jsem unavený, že bych si i chvilku zdřímnul.“ A tak si zajíček lehl pod strom a usnul. Už za chvilku se ale probudil. Už bylo odpoledne a zajíček šel domů.
Došel domů a řekl lišce: „Liško, teď jsi na řadě ty.“ Liška mu odpověděla: „Ne zajíci, já nikam nejdu, protože si vyzdobuji svůj nový dům. Zajíček se zeptal: „Ale liško, to je přece můj domeček! Tak co mi tam děláš?“ A liška mu odpověděla: „Zajíci, ty už tu nebydlíš. Teď jsem se tu zabydlela já!“ A zajíček šel lesem a byl nešťastný, že ho liška podvedla, a že už nebude mít střechu nad hlavou. A v tom ho uviděl ježek a zeptal se ho: „Zajíčku, co tě trápí?“ A zajíček odpověděl: „Ach, liška mě z domku vyhnala a teď nemám kam jít.“
A ježek řekl: „Tak já ti ji pomohu vyhnat. Ukaž mi, kde je ta tvoje chaloupka.“ A zajíček ho vedl a vedl až řekl: „Tamhle je.“ A ježek šel k chaloupce a přitom říkal lišce: „Já jsem ježek a bodliny mám, na lišku teď jdu, abych ji vyhnal ze zajíčkova domečku!“ A liška na něho: „Já se tě nebojím, já se tě nebojím!“ A ježek na ni: „A já tě vyženu, a já tě vyženu! A liška na něho: „Nevyženeš, nevyženeš!“ A ježek řekl zajíčkovi: „To nemá cenu.“ A zajíček zas odešel a naříkal.
Až přišel ke kohoutovi a kohout se ho zeptal: „Zajíčku, nestalo se ti něco? A zajíček na to: „Ach, liška mě z domku vyhnala a teď nemám kam jít.“ A kohout mu odpověděl: „Zajíčku, já ti slibuji, že ji z něj dostanu ven.“ A zajíček řekl: „Nedostaneš, už ježek se o to pokusil a nepovedlo se mu to.“ A kohout řekl: „Já se o to pokusím. Kde je ten tvůj domeček? Zaveď mě tam.“ A zajíček ho vedl a vedl, až došli k jeho domečku. A zajíček řekl: „Tady.“ A kohout tedy šel a přitom říkal lišce: „Já na ramenu kosu nesu a zlou lišku ze zajíčkova domu vyhnat jdu!“ Jak liška uslyšela slovo „kosa“, hned vyběhla z domečku a utíkala, co jí nohy stačily. Zajíček byl pak hrozně vděčný kohoutovi, že mu nabídl, aby s ním bydlel.
A kohout souhlasil. A zajíček byl tak rád, že si udělal větší domeček. Od té doby žili společně.
