Petrův klíč na zemi |
Kolem nás rázem všechno pučí a raší a rozkvétá.
I tam kde byla nedávno holina vyráží travička.
Proč?
Asi proto, že kdysi hodně, hodně moc dávno,, když byla zem jedno velikánské jezero plné vody díval se na zem svatý Petr a povídal Pánbíčkovi: Tady je nějak pusto a studeno.
PánBůh pověděl: "Podívej se pod hladinu, tam to kvete!"
Svatý Petr se naklonil, a hle!
"Svatý otče, proč ta krása musí být v hlubině?"
"Sám nevím." řekl Pánbůh a jal se přemýšlet.
"Něco mě napadá;" povídá po chvíli. Šel do svaté sedničky a za chvilku se vrátil s velikým klíčem od nebeské brány.
"Jdi, Petře a odemkni ji dokořán; pustíme tam vodu a zem se vysuší od ledového zrcadla."
Petr poslechl a otevřel dokořán bránu. Voda se okamžitě změnila v páru a vstoupila poslušně do nebe.
Tak začalo na zemi jaro.
Pánbůh se usmál jak to vymyslel a povídá Petrovi."Dobře ulož ten klíč a pro jistotu na něho napiš Zeměklíč, ať jej poznáme až ho budeme potřebovat.
No, a potřebují ho každé jaro.
Země si oddechne od sněhově bílé peřiny, nadechne se a vykvete.
Jen v hlubinách moře kam ani svatý Petr nedohlédne zůstává krása květů stále ukrytá.