POHÁDKA

Zlatý pták

Byla jedna velice chudá matička. Měla jedinou jen dcerušku jménem Barušku. Zůstávaly spolu v malinké světničce. Matička pracovala z rána do večera, aby jen svou dcerušku mohla šatiti a živiti. Baruška chodila do školy a pilně se učila. Nevedlo se jim zle, až Pán Bůh těžký kříž seslal na starostlivou matičku, totiž nemoc.
Zlatý ptáček
Nemohla ubohá již pracovati a Barunka nemohla choditi do školy. Seděla u chudobného lůžka své drahé mateře a každé chvíle zahrnovala ji svou starostlivostí a láskou, při čemž ji líbala a objímala. A když nemocná si zdřímla, modlívala se Barunka ku milému Pánu Bohu, aby matinku brzy uzdraviti a tak je bídy zprostiti ráčil. Pak si vzala nějakou knihu, učila se, neb jinou se zabývala prací.

Jednou probudila se matinka z osvěžujícího spánku. Jak to Barunka viděla, ihned se velice radovala, líbala ji, a ptala se: „Jak ti je, drahá matinko?“ — „Milé dítě,“ pravila nemocná tiše, „je mi dosti volně, jsem jen trochu slaba.“

„Přeješ si něco, milá matinko?“ tázala se Barunka s úsměvem dále, dávajíc na jevo, že je vše ochotna hnedle vykonati. Nemocná usmávši se, laskavě děla: „Měla jsem, milé dítě, podivný sen. Zdálo se mi, že držím v ruce krásnou kytici červených jahod. Jedla jsem je. Ach, jak byly chutny — ba, zdá se mi, jakobych dosud cítila líbeznou jejich vůni! Ach, můj milý Bože, co se to jen člověku plete! V zimě jahody!“

„Drahá matinko, což by to nemohlo býti?“ vesele švitořila Barunka, „Pán Bůh je mocný!“

„Ovšem, ovsem, drahé dítě,“ kývala smutně hlavou nemocná, „avšak nejsou nyní doby, kdy děly by se zázraky. Což je člověk před Bohem — zrnko písku! Nebyla bych se ani zmínila, ale zdá se mi, jakobych je byla skutečně jedla; tak mne občerstvily. Ach, kéž by bylo léto!“ vzdychla nemocná.

„Doufej, matinko, že tě Pán Bůh brzy uzdraví, neboť u něho nic není nemožného.“

„Dejž to Bůh!“ doložila matka.

Celý den Barunce nechtěly ty jahody z mysli. Stále si je představovala veliké, červené a vonné, jak je u veliké kytici matince podává.

Sotva druhého dne matinka usnula, přistrojila se Barunka, pokropila se svěcenou vodou, jež u dveří ve kropeničce se nacházela, pohlédla ještě na spící matinku, zavřela, a rychlým krokem vyšla do polí.

Všady ležel sníh, na němž tu a tam bylo znáti stopu zvěře neb nějakého osamělého chodce.

Barunka se zachvěla zimou, zahalila se úžeji ve svou plachetku, tázala se sama sebe, kam spěje a není-li to nerozum, hledati v zimě jahod.

„Doufám v Boha,“ pravila, „a nenaleznu-li jahod, nasbírám aspoň klestí, abychom si mohly zatopiti.“ To šeptajíc, pospíchala ku tmavému lesu, jenž nebyl daleko.

V malé chvíli octla se v lese. Nad hlavou její tvořily stromy klenbu ze svých mohutných, sněhem stížených větví. Hluboké ticho tu panovalo, že Barunku ovanul zvláštní milý cit, jako v chrámě; ale bylo tu nějak velice smutno, ba mrtvo. Ani ptáčka slyšeti, ani květiny viděti nikde nebylo. Ach, jaký to rozdíl nyní a v létě! Chvíli kráčela Barunka lesní tišinou, marně se ovšem ohlížejíc po jahodách — nenašla ani klestí… Vše spalo pod bílou loktuškou sněhovou. Barunce začalo býti teskno. „Kam? Kam?“ zakrákala jí vrána nad hlavou, jakoby kárala z nerozumu bláhové dítě. Barunka div se nedala do pláče; zimou se celičká chvěla a odvaha jí opouštěla.

V tom slyš! co to? Jakési tiché sténání a vzdychání. Někdo tu musí býti. Nerozmýšlejíc se dlouho, spěchala Barunka v stranu, odkud byla zaslechla ony vzdechy a stony. Dospěla k nevysokému pahorku a pod ním, hle, leží jakýsi stařeček ve sněhu. Oděn je chatrně a nemůže už asi dále, zde klesl únavou a zimou! Hodné děvčátko pokročilo a se slovy: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus!“ pomáhalo stařečkovi zase na nohy. Stařeček vstal pomalu ze sněhu a hladě hodné děvčátko po zardělých líčkách, blahořečil mu.

„Bůh rač tě za tvůj dobrý skutek odměniti, soucitné děvčátko,“ mdle hovořil stařeček, „jsem, jak vidíš, ubohý žebrák — zde jsem klesl, a byl bych snad zmrzl. — Jak se ti odměním?“

„Nermuťte mysli, dědečku,“ čile odpověděla Barunka, „co jsem vám dobrého učinila, nestojí ani za řeč a na odměnu už docela nemyslím.“

„Drahé dítě,“ pokračoval žebrák, „zbloudil jsem v tomto hlubokém lese; buď tak hodná, ukaž mi cestu do nejbližší vesnice, abych nezabloudil někde v šírém poli.“

„S radostí vás, dědečku, dovedu na pravou cestu,“ švitořila Barunka, „půjdu s vámi, až do vesnice, neboť jdu domů.“

„Jak ti říkají, milé dítě?“ tázal se po chvilce žebrák.

„Barunka.“

„A co hledáš v tomto zasněženém lese?“ „Ach Bože!“ vzdychla Barunka vzpomenuvši si na svou nemocnou matinku, „vyšla jsem já bláhová hledat jahod. Myslila jsem, že by se matička moje jimi uzdravila. Ach, jaký to ode mne nerozum! Ani trochu klestí jsem nenasbírala, abychom si mohli doma zatopiti.“

„Máš tedy nemocnou matičku? Bůh dá, že se uzdraví; nadarmo jsi nešla do lesa.“

„Hle, tu cesta do naší osady,“ ukazovala Barunka. V tom okamžiku spadl se stařečka bídný oděv jeho; on rostl, rostl, až dosahoval téměř k vrcholkům stromů. Z bídného žebráka stal se veliký kmet jako král oděný. Brada jako stříbro se lesknoucí splývala mu až po pás.

Děvčátko nevědouc, co se to děje, trnulo a třáslo se jako list.

„Neboj se, Barunko, nic se ti nestane,“ vznešeně zahovořil kmet a ukázav zpět do lesa, pravil: „Natrhej nemocné matce své jahod, co ti libo.“

Kdo vysloví radostný úžas hodné Barunky, když obrátivší se do lesa, zřela ve šlépějích starcových, kde sníh byl roztál, ty nejkrásnější se rdíti jahody! Hned natrhala velikou kytici těch krásných jahod a děkujíc radostné kmetovi, chtěla pospíšiti domů.

„Počkej, milé dítě,“ pravil kmet, „ty jahody přijmi za svou lásku k nemocné mateři. Musím tě však ještě odměniti za tvůj soucit s ubohým žebrákem.“

Na ta slova kmet zatleskal, až se to daleko široko rozléhalo. Hned objevil se překrásný, veliký pták, jehož peří duhovými barvami se jen třpytilo.

„Tohoto ptáka si vezmi, abyste neměly už nouze; máť pak tu zvláštnosť, že čeho se svým zobákem dotkne, to vše okamžitě se promění v zlato nebo kámen.

Pták usednul Barunce na rameno, a kmet zmizel.

Kol vše bylo ticho zase a mrtvo. Barunka ani nevěřila, že to vše je skutečnosť ale veliká kytice jahod a zlatý pták ji o tom přesvědčoval. I dala se plna radosti ua cestu k, domovu. Ani nevěděla jak přelétla zasněžená pole a octla se opět doma.

Vstoupila po špičkách do malé světničky, kytici jahod v jedné a překrásného ptáka v ruce druhé. Matinka ještě spala.

Pták vzlétl a usadil se na postel k nohám nemocné. Barunka sedla si na své obyčejné místo u postele a jahody, jichž libá vůně brzy naplnila celou světničku, položila zlehka na peřinu.

Zlatý pták začal najednou tak sladce zpívati, že by snad k vůli němu pustá skála se zazelenala.

Nemocná se probudila a uzřevši překrásného ptáka a uslyševši líbezný jeho zpěv, nemyslila jinak, nežli že ještě spí. Když vsak hodná Barunka jak obyčejně jí ruce i ústa zlíbala a kytici velikých červených jahod jí podala, nemohla nemocná matička se z údivu ani probrati. Slzy bohaté kanuly jí po bledých lících, hleděla brzy na krásnou kytici jahod, brzy na zlatého zpěváka a zase na svou dcerušku blaženě se usmívající. I tázala se pohnuta:

„Drahá Barunko, pověz mi, je to krásný sen nebo skutečnosť? Pověz, jak přichází sem tyto jahody a tento veliký, krásný pták?“
A tu Barunka vypravovala, jak, co matka spala, odešla v Boha doufajíc do lesa hledat jahod, jak chvěla se zimou a chtěla se už domů navrátiti; jak uviděla v sněhu ležeti ubohého žebráka a jak mu ukázala cestu do vesnice. Jak dále se žebrák proměnil u velikého, vznešeného kmeta, jak v slépějích jeho vyrostly jahody, jak jí toho ptáka daroval, by nouzi neměly, a že to je takový pták, do čeho zobne, to se v zlato nebo kámen promění!

Matička naslouchala jako nějaké pohádce a vděčně pohlédnouc k nebi, modlila se vroucně dlouhou chvíli; slza za slzou plynula tiše po lících. Konečné objavši drahou dcerušku svou, líbala ji.

„Matinko, vezmi si jahody,“ radostně prosila Barunka, „doufám v Boha, že tě uzdraví!“

Matička nemohouc oddolati líbezné vůni krásných, velikých jahod, jedla. Zdálo se, že s každou jahodou nová svěžesť a síla vstoupá do mdlých údů; krev rozproudila se rychleji a červeň oživila její líce.
Nový spánek, jenž na to se dostavil, navrátil nemocné předešlé zdraví, tak že probudivši se, pravila: „Jak mi volno a lehko! Cítím se zdráva, vstanu!“ I vstala po dlouhé době zase z lože svého. „Hleď, matinko, Bůh učinil, že ty jahody tě zase uzdravily,“ líbajíc matku, radostně volala Barunka.

„Nikoli, dceruško, jahody, ale tvá láska, tvé dobré srdéčko mi navrátilo zdraví!“
Obě se objímaly a zlatý pták vesele zpíval, že zpěv jeho líbezný daleko se rozléhal.

„Musíme dáti tomu ptákovi něco do zobáčku!“ pravila vesele matička, a hned vzala trochu zrní a nasypala mu na stůl. Pták přiletěl, zobal, zobal a zrní se proměnilo ve zlato. A tak vše, čeho se zobákem svým dotknul, bylo ryzí zlato. Nyní nemusily se báti nouze. Zařídily si pěkné, malé hospodářství a byly spokojeně živy.

Ale zlí lidé brzy jim toho nepřáli a všelicos podivného si o nich vymýšleli. Zvláště lakomý jeden soused je bedlivě pozoroval a nepřál jim překrásného ptáka. Tušil snad, že je to pták zázračný, jenž je as příčinou blahobytu těch hodných lidiček.

Jedenkráte v nepřítomnosti domácích vloudil se do jejich příbytku, vzal ptáka a odnesl ho. Postaviv ho doma na stůl, chtěl aby mu snesl zlaté vejce a křičel:

„Snes zlato čisté,
sic zhyneš jistě!“

Pták ho klepl zobákem svým, a otevřeným oknem odletěl do lesa. Závistník zkameněl.



Jan Milota, cs.wikisource.org

OBLÍBENÉ POHÁDKY co se tady nejvíc čte?

HLEDÁTE tu svoji pohádku? Je možná tady!

12 měsíčků 776833333 Adina Mandlová Africká královna Alcatraz Allison Crowe Amerika Anděl Páně Andělíček strážníček Andersen Android Anička s lískovými oříšky Animovaný svět Arabela Astronomie Ať přiletí čáp královno Ateroskleróza Ave Maria Babička BaJaJa Beethoven Symphony Betlém Bob a Bobek Bobr Boháč a chudák Bohatství Bouře Božena Němcová Boží muka Broučci Bubáci bubble nebula Bůh Slunce Buchty Byl jednou jeden král Celovečerní pohádky Celý film Byl jednou jeden král Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cesty Cibule Cinderella - When I Fall in Love Čaj o páté Čarodějnice Čarodějův učeň Čepička trh a mimčo v závěsu Černokněžník Čert a Káča Čerti u nás Čerti u sousedů Čertouská poudačka Čertova nevěsta Čertův mlýn Čertův švagr Červený traktůrek Česká pohádka ČMELÁK ČMELDA A BRUMDA Čtené Pohádky Dařbuján a Pandrhola Dává si majzla Den pro tebe Deprese Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Der Hase und der faule Förster Deštivý den Děti Dětství Děvčátko se sirkami DIAMANTOVÁ SEKERA Diamanty DIVADÉLKO NITKA DIVOTVORNÝ MLÝNEK Divotvorný ubrousek Dmitri Shostakovich - The Second Waltz Dobro a jeho světlo Dobrou noc prasátka Dopisy Drahé kameny Dům U zlaté studny Dva mrazíci Dvanáctero lovců Ferda mravenec Filmové pohádkové drby Flejberk Fotografie Genius loci Hadíth Hajný Robátko Hastrmani Historie Hledejte krtečka! Holubí hnízdo Homeless Honza a Jenovéfa Horseland HOŘE Hrátky s čertem Hrneček Google Hrnečku vař Hudba Hudební pohádka Humor Humor a vtipy nebo moudra Hup do mošny! Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Charlie Chip And Dale Chipmunk Chlad zimy Cholesterol Chytrá selská dcerka Chytrá vesničanka Internet Izer Jabloňová panna Jahůdková panenka Jája a Pája Jak bednář... Jak dědeček měnil Jak kohout napálil lišku Jak Kuba utekl ke Krakonošovi Jak se budí princezny Jak se Honzík učil latinsky Jak se stal Matěj Cvrček doktorem Jak se ševcem šili čerti Jak šla slepička a kohoutek na vandr Jak Trautenberk prodával vodu Jak zajíc přelstil líného hajného Jan Tříska Jan Werich Jaro Jelen Zlatoparoháček Jen počkej JENÍK A MAŘENKA Jesličky Jezdecký klub Ježibaba Ježíšek Jirka s kozou Jiřička příběhy Jiřička příběhy na dobrou noc Jiřičky pověsti Jordánsko Kai a Gerda (Sněhová královna) Kalifornie Kámen krásy Kapradí Karel Čapek Karel Jaromír Erben Karel Kryl Karel Kryl Nevidomá dívka Karel Svoboda Karikatura kde se pasou?.... Kdo je hloupější? Kmocháček Kňour Bořivoj Kocour kohout a liška Kocourek Kocourek Sammuel Koledy Koně Konopka obecná Kontakty Korsika Kouzelná mošna Kouzelné křesadlo Kouzelný hrnéček Kouzla králů Krajina Krakonošovy námluvy Král a klaun Královna Koloběžka První Královna ohně Krásné ženy Kreslený film Kristian Krizová linka Krkonošské pohádky Krteček Krteček a maminka Krteček a orel Krteček v Číně Krtek a zahradník Krtek a flétna Krtek a hodiny Krtek a kašna Krtek a létající koberec Krtek a malá žába Krtek a myška Krtek a robot Krtek a vejce Krtek a weekend Krtek a zelená hvězda Krtek hodinářem Krtek Mix Krtek saves his home Krtek v metru Kuriozity Kuřátko Květy Les Lesní jahody Lesní pohádka Lesní příběh stromu Léto Lidský život Lišáček Liška a čáp Liška Eliška Lištička a taštička na regále Lotrando a Zubejda LOUTKY Lovecký pes Madlenka Mach a Šebestová Máj Malá mořská víla Maminka Maminky sen MARIONETA Maturita mé zlaté parohy Meditace Méďové Medvědi Meluzín Hejkal i Rusalky Memy Měsíční noc Mireille Mathieu MIX Pohádek Mladý kovář Modrá knížka Modříny Moldau Smetana Moře Motivace Moudra Moudrost MRÁZ A MRAZIVEC Music and Humor Myška a knížka Nádherná Večernice Nebeská Rosa Nedělní pohádky Nejkrásnější české pohádky Nejkrásnější hádanka největší moudro na světě Nekonečný příběh Německy Nepohádka o člověku Novinky v hudbě Novoroční příběh O babičce a nůši O bezhlavém rytíři O broučkovi O BUMBRLÍČKOVI O čápovi a lidech O čápovi a lišce O DĚDEČKOVI O dívce co podržela slunce nad mořem O Drobečkovi O Dušičce O dvanácti měsíčkách O dvorečku domečku kohoutkovi a slepičce O hloupém Honzovi O Honzíkovi a Mařence O Honzovi O hrbáčkovi O chytré kmotře lišce O jedné panence O ježečkovi O Kdybískovi O koblížkovi O kocouru kohoutu a kose O kohoutkovi a slepičce O kominíkovi O koních a dětech O kouzelné zahradě O kováři a čertu O Krakonošovi O králi co nepoznal housle O krtečkovi O květinovém talíři a slepičí polévce O labuti O lásce O lišce O lišce a chytré sýkorce O makové panence a motýlu Emanuelovi O malém prasátku O malém trempíkovi O medu O medvědu Ondřejovi O modrooké holce O nadávající princezně O naschválníčkovi O Nebeklíči O nebi moři a slunci O neposlušných kozlatech O nepravém a pravém čertu O Palečkovi O panně Mahuleně O pejskovi a kočičce O perníkové chaloupce O Pifarce První princezně O popelce O princezně a žabákovi O princezně O čertovi O drakovi a nebojácném Mikešovi O princezně se zlatým lukem O princezně solimánské O princezně z Rimini O PRINCI O ptáku Ohniváku O růžových kozačkách O Slunečníku Měsíčníku a Větrníku O sluníčku a obláčku na nebi O smolíčkovi O Smolíčkovi. Za hory O Smůle a o Štěstí O Sněhurce O srdíčkovém hrnečku O SRNEČKOVI O stříbrném rytíři O světle na zemi O syslovi O štěstí O třech rytířích O Vánočním stromečku O veliké řepě O veselé pastelce O veverce O vlku O vodnících O všudybylovi O zajíčkovi O zatoulané princezně O zdraví O zeměklíči O zemi a zahradě O zlatém kapradí O ZLATOHLÁVKOVI A ZLATOVLÁSCE O zlé a dobré vodě O zlé selce... O ztracené pohádce OBRÁZKY Z POHÁDEK OBUŠKU Z PYTLE VEN Oldřich Nový Online pohádky Osobnost Otčenáš Paleček rytířem Pasáček a kouzelná píšťalka Pasák vepřů Pastýřka a kominíček PASTÝŘSKÁ Pat a Mat Pavel Kysela Peníze Perníková chaloupka Persie Petra Pippa Písničky z pohádek Placebo Podzim Poezie Pohádka Pohádka na dobrou noc Pohádka o Červené karkulce Pohádka o jaru Pohádka o kočičce Pohádka o podzimu Pohádka o vodě Pohádka ze mlejna Pohádkové fotografie Pohádkové vtipy Pohádky tisíce a jedné noci Pohádky z lesa Pošta pro vás Pošťák Pat Pověsti Povídala vrána vráně Praha Prázdniny Princ a Večernice Princ Bajaja Princezna na hrášku Princezna Pampeliška Princezna se Zlatou hvězdou Pro internetové guru Pro malého medvídka PROČ JE VODA V MOŘI SLANÁ? Programy a tipy Prostřeno Přátelé Příběhy jako pohádky pro děti Příroda Psí lejstro Ptáci Ptačí zpěv Pyšná princezna Radost Rákosníček Relaxing Music Romantika Rozum Rozum a Štěstí Rüberzahl Rumburak Rumcajz Růže Růžena Nasková Ryby Rytíř Červená růže Římská mythologie S čerty nejsou žerty Sammuel perský kocourek Scarabeus Sdílejte přátelům! Sdílení Sedlák milostpánem Sedm prázdných dnů Sen o vlčím máku Shadows Shiraz Skleněná panna Skřítek Skřítek Racocheil Slovensko Slunce je králem dne Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Snake charmer's flute SNĚHOVÁ KRÁLOVNA Sněhurka Sněhurka a jak to bylo dál Sněžná peřina Sociální sítě Some day my prince will come Soukromé SOVY A ZPĚV Spánek Spejbl a Hurvínek Splněný dětský sen Sršeň Stáří Statečný voják Straka Stream Strejček Příhoda Stromy studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Sůl nad zlato Svatba Svět hraček Svět je barevná hra Svět na bílo Světlo Syrenia Šílená pohádka Šíleně smutná princezna Šípková Růženka Škola ŠTAFLÍK A ŠPAGETKA Šťastný smolař Štědrý den Štěstí a práce Tajemství Tajemství lesní země Tajemství staré bambitky TAJNÉ SLOVO TAJTRLÍK The Cranberries - Zombie The Mole and the Chewing Gum The Moon Měsíc The Old Man Tip a Tap Traktor Tom Tramping Trautenberg Trautenberk trpaslíci TŘETÍ PRINC TŘI KONĚ Tři oříšky pro Popelku celý film Tři zlaté vlasy děda Vševěda Tříska a kůra Tuláček Tweet Tygr a Pú u Křížku U řeky U vody Učitel USA Úsměv Vajíčka Vandr Vanessa Mae Vánoce Vařila myšička Vazač košťat Včelí medvídci Včelí medvídci - Ubrečený Včelka Mája Večerníček Velikonoce Velikonoční koleda Velká kočičí pohádka Verše Veverčí pohádka Videopohádky Víla Amálka Vimeo Vinná réva Vlaštovka Vlčí mák Vlk a ovečka VLK A SEKÁČ Vodník a Karolínka Vojenská služba Všímavost Vtipy Z pekla štěstí za doly Zahrada mandloňových květů Zahradní pohádka Zahrady Zachráněný čert Zachraňte krtka! Zajíc a liška Záleh Zavřete oči odcházím Zdraví Zima Zlá královna Zlatá střední cesta Zlatovláska Zlatý jelen Zlatý pták Znám jedno místo Zničit krtka Zrcadlo Zvířátka a Petrovští Žebrota Živá voda Život jako pohádka Životospráva

Vybraný příspěvek

POPELKA - O POPELCE JAK SE JMENOVAL JEJÍ KŮŇ?

POPELKA - A JAK SE JMENOVAL JEJÍ KŮŇ?

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...